Recenze

WEB GARDEN – Archiv fóra – Pěstování břečťanu v centrálním pásu

Kromě plaménků je zde velká skupina popínavých keřů, které stojí za pozornost. Liány zabírají na místě málo místa, jsou velkolepé díky mase odolné zeleně: vejcovodu (vejcovod), kirkazon (Aristolochia), kleště na dřevo (Celastrus), kampsis (Campsis), hroznové víno (Vitise), panenské hrozny (Parthenocissus), ampelopsie (Ampelopsis), aktinidie (aktinidie), krásné květiny: vistárie (Wisteria), kampsis (Campsis), zimolez (Lonicera), dekorativní plody: kleště na dřevo (Celastrus), nočník (solanum), vinice (Ampelopsis) nebo jedlé: aktinidie (aktinidie), citronová tráva (Schisandra), akebia (Akebia). Většina vinné révy se ovine kolem podpěr, někteří dokážou lézt po plochých stěnách bez dodatečné podpory, drží se stěn vzdušnými kořeny, například břečťan (Hedera), popínavá hortenzie (anomální hortenzie subsp. petiolaris), kampsis (Campsis), schizophragma japonská (Schizophragma hydrangeoides) a Fortune’s euonymus (Euonymus fortunei) nebo speciální přísavky, např. parthenocissus (Parthenocissus).

Popínavé rostliny lze použít k pokrytí stěn budovyKromě dekorativní funkce budovy v zimě izoluje, v létě stíní a ochlazuje a také zabraňuje vysychání zdí, chrání je před deštěm a odvádí přebytečnou vodu z oblasti základů. K tomuto účelu se hodí parthenocissus, ale můžete vysadit i břečťan nebo campsis a všechny ostatní liány mohou poskytnout oporu.

Creepers dokážou rychle maskovat neefektivní budovy, různé kůlny, sklady a odpadkové koše, schovávejte se před zraky našich hostů. Pokud potřebujeme efekt do jednoho roku, hodí se k tomu lépe: Aubertův vejcovod (Fallopia aubertii), chmel (humulus), plamének (klematis) ze skupiny Tangutica např. ‘Bill MacKenzie’ nebo ‘Lambton Park’ nebo Clematis ‘Paul Farges’ z Grupy Vitalba. Pokud počkáme 2-3 roky, pak se dobrý účinek dostaví ze zbývajících vinic.

Réva může pokrývat různé ploty (např. pletivo) a kromě dekorativních funkcí nás chrání před zvědavci a také nás chrání před větrem a prachem. Dobře se k tomu hodí např. břečťan obecný (Hedera helix), zimolez acuminate (‘Lonicera acuminata‘), plamének (klematis) ze skupiny Atragene (zejména ‘Pamela Jackman’), skupiny Tangutica (zejména ‘Lambton Park’), skupiny Viticella (zejména ‘Etoile Violette’ a ‘Polish Spirit’) také skupiny Vitalba (zejména ‘Paul Farges’) , Aconitolifolia (Ampelopsis aconitifolia) , pětilistá panenská réva (Parthenocissus quinquefolia) a trojčetné panenské hrozny (Parthenocissus tricuspidata).

Většina vinic není vybíravá na půdu, ale protože tvoří velkou zelenou hmotu, nemají rádi suché a chudé půdy. Teplomilné druhy, nap. aktinidie (aktinidie), vistárie (Wisteria) a kampsis (Campsis) preferují teplá, slunná, chráněná místa. Například nejlépe rostou na chladných, vlhkých a polostinných místech. břečťan (Hedera), popínavá hortenzie (anomální hortenzie subsp. petiolaris), kirkazon (Aristolochia), schizofragma (Schizophragma), Fortuneův euonymus (Euonymus fortunei), akebia (Akebia), chmel (humulus) a část zimolezu (Lonicera).

Při výsadbě vinné révy Vykopeme jámu o rozměrech 50x50x50 cm, kterou vyplníme úrodnou zeminou a rostliny (podle druhu) zasadíme o 0-10 cm hlouběji, než rostly dříve, ve vzdálenosti 30-50 cm od stěn a 50-100 cm od stromů. Dobře vybraná a vysázená réva může růst po mnoho let, zdobí zahradu po celý rok a tvoří vynikající útočiště pro ptactvo.

Břečťan je jednou z nejoblíbenějších zahradních okrasných lián, pěstovaných ve starověkém Řecku a Římě. Patří do rodiny Araliaceae – Araliaceae.

Stálezelená liána, která dorůstá až 30 m na výšku, tvoří asi 0,5-1 m ročního přírůstku. Rostlina je velmi odolná, nejstarší exempláře jsou staré více než 200 let. Jeho hlavní ozdobou jsou tmavě zelené listy. Přilne k podpěrám pomocí přísavných kořenů. Břečťan prochází dvěma vývojovými fázemi: mládím (vegetativní) a zralostí (plodonosný), které se výrazně liší vzhledem a vzorem růstu. Rostliny v mladém stádiu (což vidíme nejčastěji) mají pružné výhony s přísavnými kořeny. Zralá forma má tvrdé výhonky, někdy trčí vzhůru s malým nebo žádným ulpívajícím kořenem.

Listy ve vegetativním stadiu jsou široce oválné, 3-5laločné, na bázi srdčité. Listy na plodnicích jsou kosočtverečné nebo oválné, bez laloků. Břečťan kvete od září do listopadu, s nenápadnými, zeleno-bílými květy shromážděnými v kulatých deštníkových květenstvích. Plodem jsou fialové nažky, které dozrávají v dubnu až květnu. Za doporučení stojí odrůdy ‘Thorndale’, ‘Woerner’ a v menším měřítku v teplejším podnebí také ‘Goldheart’.

“zlaté srdce”(zlaté srdce) – nejlepší odrůda břečťanu s panašovanými listy. S jejich tmavě zeleným zbarvením je dobrý kontrast se zlatou skvrnou uprostřed, rozprostírající se k okrajům. Dorůstá do výšky 4 m (roční přírůstek 0,5 m), odrůda není příliš mrazuvzdorná.

Hedera helix “zlaté srdce”

Požadavky
Nejlépe roste ve stínu nebo polostínu. Na slunných místech rychleji mrzne. Nesnáší suché a kyselé půdy, snáší většinu průměrných půd.

Použití
Vynikající půdopokryvná rostlina, která nahrazuje trávníky ve stinných oblastech, například u paty stromů. Dobré pro lemování: stromy, pergoly, zdi, ploty, všude tam, kde je potřeba stálezelený kryt nebo kryt.

Hortenzie – Irský břečťan. Silný a dobře křoví. Listy jsou kožovité, stálezelené, tmavě zelené, dosti velké, často s 5 laloky.

Pěstování břečťanu ve středním pásmu

Zimovzdorný břečťan polského výběru ‘Profesor Seneta’ je nyní k dispozici k prodeji. Opravdu může břečťan přezimovat ve středním pásmu Zkoušel někdo něco podobného pěstovat?

dimapictures

Kirov

21.09.2013