Recenze

WEB GARDEN – Archiv fóra – Pěstování břečťanu v centrálním pásu

Kromě plaménků je zde velká skupina popínavých keřů, které stojí za pozornost. Liány zabírají na místě málo místa, jsou velkolepé díky mase odolné zeleně: vejcovodu (vejcovod), kirkazon (Aristolochia), kleště na dřevo (Celastrus), kampsis (Campsis), hroznové víno (Vitise), panenské hrozny (Parthenocissus), ampelopsie (Ampelopsis), aktinidie (aktinidie), krásné květiny: vistárie (Wisteria), kampsis (Campsis), zimolez (Lonicera), dekorativní plody: kleště na dřevo (Celastrus), nočník (solanum), vinice (Ampelopsis) nebo jedlé: aktinidie (aktinidie), citronová tráva (Schisandra), akebia (Akebia). Většina vinné révy se ovine kolem podpěr, někteří dokážou lézt po plochých stěnách bez dodatečné podpory, drží se stěn vzdušnými kořeny, například břečťan (Hedera), popínavá hortenzie (anomální hortenzie subsp. petiolaris), kampsis (Campsis), schizophragma japonská (Schizophragma hydrangeoides) a Fortune’s euonymus (Euonymus fortunei) nebo speciální přísavky, např. parthenocissus (Parthenocissus).

Popínavé rostliny lze použít k pokrytí stěn budovyKromě dekorativní funkce budovy v zimě izoluje, v létě stíní a ochlazuje a také zabraňuje vysychání zdí, chrání je před deštěm a odvádí přebytečnou vodu z oblasti základů. K tomuto účelu se hodí parthenocissus, ale můžete vysadit i břečťan nebo campsis a všechny ostatní liány mohou poskytnout oporu.

Creepers dokážou rychle maskovat neefektivní budovy, různé kůlny, sklady a odpadkové koše, schovávejte se před zraky našich hostů. Pokud potřebujeme efekt do jednoho roku, hodí se k tomu lépe: Aubertův vejcovod (Fallopia aubertii), chmel (humulus), plamének (klematis) ze skupiny Tangutica např. ‘Bill MacKenzie’ nebo ‘Lambton Park’ nebo Clematis ‘Paul Farges’ z Grupy Vitalba. Pokud počkáme 2-3 roky, pak se dobrý účinek dostaví ze zbývajících vinic.

Réva může pokrývat různé ploty (např. pletivo) a kromě dekorativních funkcí nás chrání před zvědavci a také nás chrání před větrem a prachem. Dobře se k tomu hodí např. břečťan obecný (Hedera helix), zimolez acuminate (‘Lonicera acuminata‘), plamének (klematis) ze skupiny Atragene (zejména ‘Pamela Jackman’), skupiny Tangutica (zejména ‘Lambton Park’), skupiny Viticella (zejména ‘Etoile Violette’ a ‘Polish Spirit’) také skupiny Vitalba (zejména ‘Paul Farges’) , Aconitolifolia (Ampelopsis aconitifolia) , pětilistá panenská réva (Parthenocissus quinquefolia) a trojčetné panenské hrozny (Parthenocissus tricuspidata).

Většina vinic není vybíravá na půdu, ale protože tvoří velkou zelenou hmotu, nemají rádi suché a chudé půdy. Teplomilné druhy, nap. aktinidie (aktinidie), vistárie (Wisteria) a kampsis (Campsis) preferují teplá, slunná, chráněná místa. Například nejlépe rostou na chladných, vlhkých a polostinných místech. břečťan (Hedera), popínavá hortenzie (anomální hortenzie subsp. petiolaris), kirkazon (Aristolochia), schizofragma (Schizophragma), Fortuneův euonymus (Euonymus fortunei), akebia (Akebia), chmel (humulus) a část zimolezu (Lonicera).

Při výsadbě vinné révy Vykopeme jámu o rozměrech 50x50x50 cm, kterou vyplníme úrodnou zeminou a rostliny (podle druhu) zasadíme o 0-10 cm hlouběji, než rostly dříve, ve vzdálenosti 30-50 cm od stěn a 50-100 cm od stromů. Dobře vybraná a vysázená réva může růst po mnoho let, zdobí zahradu po celý rok a tvoří vynikající útočiště pro ptactvo.

Břečťan je jednou z nejoblíbenějších zahradních okrasných lián, pěstovaných ve starověkém Řecku a Římě. Patří do rodiny Araliaceae – Araliaceae.

Stálezelená liána, která dorůstá až 30 m na výšku, tvoří asi 0,5-1 m ročního přírůstku. Rostlina je velmi odolná, nejstarší exempláře jsou staré více než 200 let. Jeho hlavní ozdobou jsou tmavě zelené listy. Přilne k podpěrám pomocí přísavných kořenů. Břečťan prochází dvěma vývojovými fázemi: mládím (vegetativní) a zralostí (plodonosný), které se výrazně liší vzhledem a vzorem růstu. Rostliny v mladém stádiu (což vidíme nejčastěji) mají pružné výhony s přísavnými kořeny. Zralá forma má tvrdé výhonky, někdy trčí vzhůru s malým nebo žádným ulpívajícím kořenem.

Listy ve vegetativním stadiu jsou široce oválné, 3-5laločné, na bázi srdčité. Listy na plodnicích jsou kosočtverečné nebo oválné, bez laloků. Břečťan kvete od září do listopadu, s nenápadnými, zeleno-bílými květy shromážděnými v kulatých deštníkových květenstvích. Plodem jsou fialové nažky, které dozrávají v dubnu až květnu. Za doporučení stojí odrůdy ‘Thorndale’, ‘Woerner’ a v menším měřítku v teplejším podnebí také ‘Goldheart’.

  • “zlaté srdce”(zlaté srdce) – nejlepší odrůda břečťanu s panašovanými listy. S jejich tmavě zeleným zbarvením je dobrý kontrast se zlatou skvrnou uprostřed, rozprostírající se k okrajům. Dorůstá do výšky 4 m (roční přírůstek 0,5 m), odrůda není příliš mrazuvzdorná.
Hedera helix “zlaté srdce”

Požadavky
Nejlépe roste ve stínu nebo polostínu. Na slunných místech rychleji mrzne. Nesnáší suché a kyselé půdy, snáší většinu průměrných půd.

Použití
Vynikající půdopokryvná rostlina, která nahrazuje trávníky ve stinných oblastech, například u paty stromů. Dobré pro lemování: stromy, pergoly, zdi, ploty, všude tam, kde je potřeba stálezelený kryt nebo kryt.

Hortenzie – Irský břečťan. Silný a dobře křoví. Listy jsou kožovité, stálezelené, tmavě zelené, dosti velké, často s 5 laloky.

Pěstování břečťanu ve středním pásmu

Zimovzdorný břečťan polského výběru ‘Profesor Seneta’ je nyní k dispozici k prodeji. Opravdu může břečťan přezimovat ve středním pásmu Zkoušel někdo něco podobného pěstovat?

dimapictures
Kirov
21.09.2013
09:47:02

Toto je „zimovzdorné“ pro Polsko, jejich popis: „Polská odrůda vybraná Dariuszem Wyrwickim. Listy jsou velké (8-12 cm), nejčastěji pětilaločné, kožovité, jarně zelené, s krémovými mramorovými skvrnami. Rychle roste a tvoří boční výhony, je poměrně mrazuvzdorná. Podpěra se drží svých náhodných kořenů a dobře šplhá po stěnách. Může dosáhnout výšky více než 20 m, roční přírůstek je asi 1 m. Nemá rád suché a kyselé půdy. Nejlépe se mu daří v polostínu, ale může růst i na plném slunci. Nejkrásnější barvu získává na dobře osvětlených místech.
Obzvláště vhodná jako půdopokryvná rostlina, stejně jako pro výsadbu v blízkosti stromů a altánů.“ (c)

Pokud žijete v zóně 6-10, můžete to zkusit 😉
http://zszp.pl/?id=207&rco=Hedera%20h.
https://www.pracowniaogrodnicza.pl/422,winobluszcz-pieciolistkowy-murorum.html?sLang=en

Olga, Moskva
Moskva
21.09.2013
22:07:54

Asi před sedmi lety jsem si koupil břečťan. nepamatuji si který. Pak jsem se dočetl, že u nás nezimují. Zasadil jsem ji do květináče, abych ji později, až u mě nepřezimuje, mohl snadno vyndat a vyhodit. Nejenže však neuhynulo, ale vylezlo z květináče, zakořenilo a zaplnilo celý stinný kout. Možná rostla ještě aktivněji, ale byla v hustých houštinách falešných pomerančovníků. Letos jsem odstranil tyto falešné pomeranče, ostříhal břečťan a nasměroval jeho liány do studní. Na této fotce je to trochu vidět. V případě zájmu mohu nafotit celý kout (jen jsem ještě nefotil). To znamená, že dobře zimuje na zemi. Alespoň pro mě. A jako půdopokryv to vypadá moc hezky.

Nigma
Moskva
21.09.2013
23:51:53

Zóna 6 roste dobře na našem sněhu. Když to tam je.
V opuštěném pionýrském táboře jsem viděl paseku „našeho“ břečťanu, je nejméně třicet let starý. Ani on nechce zemřít se mnou, ale nedobije vrchol – samozřejmě umrzne.
Soused už několik let pěstuje pokojovou, bíle panašovanou v mixborderu s trvalkami. Ale to není vážné, jen rozmazlování 🙂
Říká se tomu přežít.

fillyjonk
Zelenograd
22.09.2013
08:13:16

Ale nepřežil jsem. Obyčejný zelený, z botanické zahrady, kde rostl u skleníku v trávě.
Vysazena na plném slunci na prvním jaře „shořela do základů“.

kijker
Moskva
22.09.2013
12:11:22

Ani tuto zimu jsem nepřežil, i když jsem zimoval již několikrát. Pravda, loni jsem to přesadil.

Mitaev-96
Moskva
22.09.2013
13:16:05

Kdysi jsem si ho přivezl z Německa, divoký 🙂 Jednu zimu jsem protrpěl, ale druhou jsem nepřežil.

Raven
Moskva
22.09.2013
14:08:54

kijker, takže bylo nutné zasadit do stejných podmínek.
Zasadil jsem ji stejně, jako jsem vyrostl v táboře: ve stínu pod tújemi. Je to k ničemu, jen říct – ale mám to!

fillyjonk
Zelenograd
22.09.2013
15:12:18

fillyjonk, tak kdy se to stalo? Tehdy ještě nikdo neznal slovo internet 🙂 teď bych to samozřejmě zasadil do toho největšího stínu. I když jsem si vzpomněl, že před dvěma nebo sedmi lety byl pokus číslo dva nebo 7, v hlubokém stínu, pod ochranou keřů, plotu a kompostu, byl vysazen břečťan pokojový, oblíbená drobnolistá odrůda „hedera helix sagittifolia“. Neúspěšně.

kijker
Moskva
22.09.2013
15:42:08

Tady jsem to dnes vyfotil: . Ale to je jen malá část toho, co to bylo. Hlavní odešel spolu s odstraněnými keři. A taky mi vleze pod plot do ulice: .
Koupil jsem ho tehdy, aby mohl přelézt bambusový plot, ale musel jsem to vzdát. Místo je zde dost stinné a vlhké (je vidět z mechu). Břečťan v průběhu let přežil podzimní mrazíky bez sněhu až do -20. Nikdy jsem to nezakrýval a ani jsem schválně neházel sníh, protože tam v zimě nechodím. Nepamatuji si, že by někdy byly nějaké sušené větve. Nebudu slibovat, možná je všechno dopředu? ))

Nigma
Moskva
22.09.2013
19:47:04

Nechal jsem si to přivézt z Krasnodarského kraje, z nějaké hory, v malém kousku. Zpočátku to šlo dobře, jednu zimu přezimovalo a tuto zimu uhynulo, ač jsem ho přikryl (přesněji řečeno zapadl pod kryt).

Angela
Moskva
22.09.2013
23:16:21
Olga, Moskva
Moskva
23.09.2013
00:06:51

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button