Výzkumný projekt: „Od žaludu k dubu“ | Projekt o světě kolem nás (přípravná skupina): | Vzdělávací sociální síť

Ahoj! Chápu to správně, že je lepší hned zasadit žalud do země? Potřebujete doma zasadit do hodně hluboké nádoby, aby se kořen správně vytvořil? Existují informace, že i když kořen dosáhne dna nádoby a začne se ohýbat, lze jej oříznout bezprostředně před výsadbou do země a začnou se tvořit boční kořeny. Bude něco špatného? Máme sázet žaludy, když už jsou noci pod bodem mrazu? Děkuji.

To může být užitečné:

• Některá semena nebo larvy padají z dubu. co to je?
• Kde můžete použít žaludy?

Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se

Otázka je v následujících sekcích: otázky, žaludy, přistání
13 komentářů děkuji za otázku přidat k oblíbeným 2614 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Andrey S Syktyvkar 4. října 2021, 13:38
Poděkovat! Poděkoval jsi 87
Všechny odpovědi a komentáře (13)
4. října 2021, 15:35
Taky mě to zajímá. Je tam pár žaludů
4. října 2021, 15:58
Zde je téma částečně odhaleno.
4. října 2021, 16:14

Nyní je jasné, proč sousedův experiment nebyl úspěšný. Sehnal žaludy z červeného dubu, které odolávaly nepříznivým podmínkám, vypěstoval je v květináči, vysadil na volné prostranství u lesa a dokonce si udělal plot. Od té doby nebyly vidět žádné duby.

4. října 2021, 16:30
Nelze vyloučit ani další faktory. V každém případě se často doporučuje sázet přímo do země.
4. října 2021, 17:44
Zajímalo by mě, jestli teď není příliš pozdě na výsadbu?
4. října 2021, 17:51

I po prvním mrazu můžete – je menší šance, že po nich hlodavci zatouží. Dělám to s medvědími ořechy.

4. října 2021, 18:05

Světlana, žaludy se zpravidla vysévají buď ihned po sklizni, nebo klíčí na jaře po uskladnění.
U některých druhů dubů (např. u D. akutní) dozrávají žaludy ve druhém roce vývoje.
Žaludy bylinné rostliny jsou vážně poškozeny nosatci, roztoči: ptakopysk dubový atd.); uchovávají se 1 měsíc ve středně vlhké rašelině, poté stratifikují 3-4 měsíce při teplotě +2+5 st. na jaře se vysévají do hřebenů, hloubka výsadby je 5-7 cm.
Žaludy jako bílé, dvoubarevné atd. se vysévají na podzim po sběru a povinném usušení na vzduchu (myslím, aby nezplesnivěly).
Obecně platí, že s dubovými žaludy je spousta nuancí. Mnohým zůstává klíčení až do jara příštího roku. Jsou také skladovány „s tamburínami“: v rašelině, suterénech, zákopech.
Kolem mé zahrady roste dub plstnatý – původem z Krymu. Každý rok mi do zahrady „nasype“ své žaludy. Ty, které leží do jara, klíčí na jaře, jejich kořeny jsou dobře viditelné. Zbývá jen posypat žaludy zeminou.

4. října 2021, 19:58

Jak se to děje v přírodě? Spadl žalud, zvlhl, pak opadlo listí, zakrylo ho, leží v něm, pak mrazy, sníh, zimní tání, zase mrazy. Na jaře klíčí a roste.
Musí být dodrženy úplně stejné podmínky.
Žádné květináče ani pěstování v interiéru. Žaludy jsme nasbírali a hned na stanoviště vysadili, do hloubky asi pěti centimetrů.
V tomto případě je vše velmi jednoduché a zřejmé.

4. října 2021, 20:49
13. října 2021, 04:56

A nemluvte o přírodě. To je přesně to, co se děje na mém dvorku. Hodné sojky ty žaludy někde vyhrabou, z nějakého důvodu mi je vyhodí mimo dvůr, tenhle zázrak vyklíčí a já se jich jako idiot snažím zbavit a tak každý rok))) Nevytrhl jsem několik výhonků časem, teď se jich nemůžu zbavit, co stříháš, co posloucháš v rádiu.

13. října 2021, 16:08

Proč je vykopávat? Nechte je růst. A kde často rostou, můžete sazenice vykopat a mít je na prodej. Musíte prostě dospět. Nevhodné jsou letničky a dvouletky. Příliš malý a zranitelný.

Bylo by hezké, kdyby nosili i ořechy a schovávali je.

14. října 2021, 04:58

Jen nepotřebuji duby pár metrů od plotu. Kromě rzi jsem na nich neviděl žádné vředy, takže rostlina je určitě prospěšná. Ale mám tam na sloupech vedené světelné kabely, už mě nebaví ty duby ořezávat a bude to vypadat jakoby nic.
Ne, někteří ptáci také nosí ořechy) Soused má poblíž ořech. Jeden jsem si zasadil pro sebe, i když malý ještě neplodí ořechy, jsou mu asi 3 nebo 4 roky.
Hledal jsem na internetu žádosti o nákup dubů, ale téma není relevantní)

4. října 2021, 20:53

Před zimováním musí žaludy ležet ve vlhkém prostředí – nasytit se vlhkostí, takže i jejich „zobáky“ mohou trochu prasknout a odtud se objeví špička kořene. Pokud nyní nedochází k tak hladkému přechodu z vlhkého tepla, pak je potřeba chlad (je potřeba alespoň 1 měsíc), pak je lepší vzít žaludy domů. Uchovávejte ji ve vodě při pokojové teplotě několik dní a poté ji zabalte do vlhkého rašeliníku (pokud tam není mech, pak do vermikulitu, také vlhkého), vložte do sáčku nebo nádoby na potraviny. Uchovávejte v bytě až 1 měsíc (můžete na chladnějším parapetu) a poté dejte na nejchladnější místo lednice. Již v lednu až únoru budou jasně viditelné tlusté kořeny, které příliš neporostou – o pár centimetrů. Ale je lepší zasadit pouze na otevřeném prostranství, když hrozba mrazu pomine. Pokud je zasadíte do sklenic/hrnců, tak z takových žaludů nic užitečného nevyroste. První rok bude definitivně ztracen, protože. V bytě stonky slábnou a listy pak na slunci silně pálí.
Žaludy jsem zasadil po přezimování v lednici s naklíčenými kořeny, bez prohloubení, aby byl kořen pokrytý zeminou a samotný žalud zůstal na povrchu. Neudělal jsem si žádné výsadbové otvory, abych si mohl okamžitě zvyknout na půdní podmínky na místě.
Žalud má kohoutkový kořen a je velmi nežádoucí jej poškozovat. Pravděpodobně se po prořezávání jednoho dne objeví náhradní kořenové výhonky, ale po celou tu dobu bude strom nemocný a může dokonce zemřít.

Cílem našeho výzkumu je experimentálně zjistit, zda je možné vypěstovat dubovou sazenici doma.

Stáhnutí:

Příloha	velikost
výzkumný projekt „od žaludu k dubu“	129.9 KB

Náhled:

„Od žaludu k dubu“

Vypracoval/a: učitel/ka přípravné skupiny

Divnogorsk, akademický rok 2019–2021

II. Od žaludu k dubu

2.3 Praktický význam studie… .

Seznam použité literatury………………………………………………..11

I. Úvod (relevantnost).

Lesy jsou plíce naší planety! Čím více stromů vysadíme, tím lépe ochráníme přírodu a zlepšíme životní prostředí.

Věříme, že každý člověk by měl svým vlastním úsilím pomáhat přírodě, chránit ji, zdobit zemi květinami, sázet je do záhonů ve městě, na letních chatkách. Stromy, jak víme, vyzařují kyslík, který je důležitý pro lidské dýchání. Jejich pěstování a sázení je důležitou záležitostí pro každého.

Během naší exkurze v září 2019 do arboreta Divnogorsk jsme dostali žaludy, které jsme skupině přinesli. A pak jsme se zamysleli, jestli je možné si doma vypěstovat strom a pak ho zasadit do země.

Cílem našeho výzkumu je experimentálně zjistit, zda je možné vypěstovat dubovou sazenici doma.

Byly definovány následující úkoly:

1. Prostudujte si literaturu k tomuto tématu.

2. Experimentální stanovení optimální metody klíčení žaludů.

3. Sledování růstu a vývoje rostliny.

4. Analýza získaných výsledků výzkumu.

Hypotéza: Předpokládejme, že vytvořením určitých podmínek je možné vypěstovat sazenici dubu z žaludu.

Předmětem studia je žalud.

Předmětem výzkumu je pěstování dubových sazenic.

K řešení stanovených úkolů byly použity následující výzkumné metody:

— vyhledávání informací na internetu;

– pozorování, sběr informací;

– fotografování, analýza získaných výsledků.

II. Od žaludu k dubu.

Dub je majestátní strom (příloha 1, foto 1), symbolizující vytrvalost, sílu; také slávu; ve starověkém Římě byl věnec z dubových listů nejvyšším oceněním pro vítězného velitele. Dub byl posvátným stromem mnoha národů, včetně starých Slovanů a Keltů, byl uctíván jako božstvo. Dodnes zůstává symbolem odvahy a statečnosti. Mimochodem, vidět ve snu dub pokrytý žaludy znamená blahobyt a kariérní růst.

Dub je velmi rozsáhlý rod stromů a keřů z čeledi bukovitých, zahrnující asi 600 druhů.[4]

Dub je dlouhověká dřevina, za příznivých podmínek se dožívá v průměru 500 až 1500 let. Strom roste velmi pomalu, nejintenzivnější růst je pozorován v období od 5 do 20 let života rostliny. Vyvíjí velmi silný a vysoce rozvětvený kořenový systém. Strom preferuje růst ve stínu, ale tak, aby byl vrchol otevřen slunci.

Dub roste v mírných oblastech severní polokoule. Jižní hranicí jeho rozšíření jsou tropické vysočiny.[4]

V našem městě jsou duby vzácné. Jeden dub roste poblíž naší zahrady. Také jsme se dozvěděli, že duby rostou v arboretu v oblasti Starého sketu našeho města. Tyto stromy jsou světlomilné a nesnášejí blízkost jiných druhů. Někdy však duby tvoří smíšené lesy se stejnými světlomilnými rostlinami jako ony, například s borovicemi.

Stromy pěstované ve školkách se obvykle přesazují po 2-3 letech. Čím je strom mladší, tím snáze tento postup snáší.

Ale to je v jeslích. Podaří se nám na jaře vypěstovat dub doma pro následnou výsadbu do země?

Rozhodli jsme se tedy provést vlastní výzkum.

Dubové žaludy se dají sbírat na podzim nebo na jaře. Obě roční období jsou v tomto ohledu svým způsobem dobrá. Na podzim pod jakýmkoli dubem najdete tolik žaludů, že si jich můžete vypěstovat celý háj. Ne všechny však budou kvalitní; jejich klíčivost může být dokonce nižší než 10 %. Žaludy, které přežily zimu, zejména ty, které vyklíčí po roztátí sněhu, vyklíčí s pravděpodobností 80–90 %, ale nebude tak snadné je najít. Většina z nich pod sněhem uhyne nebo je sežerou hlodavci.

Náš experiment jsme začali exkurzí do arboreta. Tam jsme dostali několik žaludů.

Klíčivost žaludů jsme otestovali experimentálně. Všechny žaludy jsme umístili do sklenice s vodou. Žaludy, které vyplavaly na hladinu, nebyly vhodné ke klíčení a ty, které zůstaly na dně, byly docela vhodné k dalšímu klíčení. Potřebné žaludy jsme umístili do sklenice s hlínou zpod našeho dubu, který roste na naší zahradě. Hlínu jsme předem smíchali se spadaným dubovým listím. Sklenici s žaludy jsme na 2 měsíce umístili do lednice.

Náš experiment začal na podzim, koncem září 2019. Byli jsme zvědaví, zda zasazené žaludy vyklíčí.

Dima, který měl doma v lednici naši sklenici žaludů, je neustále pozoroval a vyprávěl dětem svá pozorování.

Po 1,5 měsíci konečně vyklíčily zasazené žaludy, téměř všechny. (Příloha 1, foto 2). Stalo se tak 4. listopadu.

Pak jsme naklíčené žaludy zasadili do květináčů s hlínou. (Příloha 1. Foto 3)

Žalud raší zvláštním způsobem. Vzhůru se tyčí tenký zelený stonek (příloha 1, foto 4). Zpočátku je bezlistý a teprve po nějaké době se na jeho vrcholu objevují malé, ale typické dubové listy. Listy měly jemně zelenou barvu a počet lístků se zvyšuje (příloha 1, foto 5).

Dub zpočátku doma rostl velmi rychle. V průměru sazenice dubu rostla o 1 cm 5 mm za týden. Dub rostl rychle až do začátku prosince. Pak začal růst pomalu. V prvních dnech se klíček vyvíjel rychleji a poté byl růst méně patrný.

Zajímavé je, že je polovina dubna a dub teprve začal shazovat listy. Prostě vstoupil do předčasného „podzimu“ (příloha 1, foto 6). Květináč jsme dali na chladné místo a nezapomínáme ho zalít. Koncem května jsme do půdy zasadili dubové výhonky – zakoření a porostou.

Domníváme se tedy, že nezbytné podmínky pro pěstování dubové sazenice jsou:

– úrodná půda, kypká a propustná pro vzduch;

— správný objem hrnců (700–1000 ml);

– osvětlení, hrnec udržujte na parapetu;

– pravidelná zálivka, hojná, jakmile se sníží vlhkost půdy;

– správná výsadba, do strany, lehce posypte zeminou, před nástupem mrazů.

2.3. Praktický význam výzkumu.

V naší zahradě existuje mnoho dobrých a laskavých tradic a možná se objeví další. Začali jsme tradici sázení stromků, které děti samy vyklíčily ze semínek.

Náš výzkum má praktický charakter a ekonomické výhody, protože cena dubové sazenice ve školce je přibližně 450 rublů a poté, co se naučíme pěstovat sazenice doma, je budeme moci bez finančních nákladů vysazovat pro terénní úpravy a zlepšení životního prostředí.

Tak jsme si pro sebe identifikovali praktický přínos:

— Sami jsme si vypěstovali sazenice dubů, ve třídě jsme se učili, jak se rostlina vyvíjí ze semínka, a tohle všechno jsme viděli i při našich pokusech.

— pokud se dají sazenice dubů pěstovat doma, pak se dají pěstovat sazenice a sázet aleje stromů (což jsme udělali my), pak se o ně budou starat děti i dospělí a až stromy vyrostou, budou zdobit dvůr naší zahrady, dělat lidem radost a čistit vzduch.

Takže se potvrdila naše hypotéza, že vytvořením určitých podmínek je možné z žaludu vypěstovat dubovou sazenici. V domácím klimatu dubový žalud vyklíčil.

Během experimentu jsme zjistili:

– dub je majestátní strom;

— spolehlivým způsobem obnovy lesů je výsadba sazenic;

— stanovil optimální podmínky pro pěstování dubových sazenic;

— zjistili praktický význam pěstování dubové sazenice z žaludu pro sebe i společnost.

Zároveň ale nemůžeme říci, že náš experiment skončil. Naopak, po zasazení dubového výhonku do země budeme i nadále pozorovat, jak se po „skleníkových“ podmínkách uchytí v „divokých“.

Po roce z deseti dubů, které jsme zasadili, 4 úspěšně přežily zimu a nadále rostou a těší nás v naší zahradě.

Na závěr bych chtěl říci, že pěstování jakéhokoli stromu, zvláště dlouhověkého, není jen událost, ale velký pocit hrdosti.

Seznam použitých zdrojů:

1. Les a jeho život: kniha pro studenty. V.V. Petrov, 1986.

2. Les a člověk: Ročenka. A.I.Vorontsov, N.P.Grave, 1987

3. Atlas – identifikátor. A.A. Plešakov. M: Vzdělávání. 2016