Vlk a řemesla bez procesu: Příběhy ze života, rady, novinky, humor — Horké, strana 14 | Pikabu

Ahoj všichni! Jmenuji se Taťána. Šiji vtipné hračky. Moje zvířátka jsou hračky i organizéry dva v jednom. Mají skutečná ústa, zuby, jazyk a břicho! Můžete je krmit a ukládat do nich nejrůznější důležité (i méně důležité) drobnosti.
A zatímco moje zvířata sedí v regálech a čekají na své majitele, dějí se jim zajímavé příběhy. Chci se o tyto příběhy s vámi podělit.

Byl Silvestr. Tehdy jsem ušila spoustu zvířátek. Některá jsem poslala novým majitelům, některá čekala doma na odeslání. Takže Vlk sedí doma a čeká na odeslání. Sedí a kňučí. Chce jíst. A pak, jak na potvoru, bylo ušité prasátko: takové růžové, tak roztomilé.

No, dal jsem prasátko na poličku a pustil se do své práce. Vidím Vlka, jak si jde tak šťastný a vleče za sebou prase, které se vyděsilo k smrti.

– Podívejte, paní, koho jsem chytil! Bude smažen!

Vzal jsem Vlkovi Prasátko. Vysvětlil jsem mu, že prasátko není naše, že ho musím vrátit. A kdyby ho snědl, komu bych ho dal? A stejně, roztomilá prasátka se jíst nedají. Vlk přikývl a olízl si rty. Když jsem se ho zeptal, jestli mi rozumí, nebo ne, zavrtěl ocasem. Večer jsme šli do kina. Vrátili jsme se a našli Vlka ve velmi dobré náladě.

Museli jsme prase naléhavě zachránit.

Praseti jsem později dal napít kozlík lékařský. Je dobře, že jsem ho dnes dal nové majitelce, tam jí bude dobře. Z domácího jídla tloustne.

A Vlk se na mě urazil. Vlezl do skříně a nechtěl se mnou mluvit. Řekl, že příště půjdu lovit sám, když jsem tak zlý.

Zobrazit plnou 3
Před 5 lety

No, jen počkej!

Ahoj všichni
Karikatura inspirovala novou práci)
Nejdřív jsem vyrobil pušky a pak zajíce a vlka.
Ukázalo se to trochu gangsterské)
Materiál: nerezová ocel.
Argonové obloukové svařování a bruska.
Namalovala jsem si oči lakem.

Zobrazit plnou 5
Před 5 lety

Ručně malovaná mikina

Great Wall Hover na mikině je natřen speciálními barvami na textil, které se nesmývají.
Fotka není moc dobrá, udělal jsem ji ve spěchu, musel jsem ji urgentně vrátit.

Zobrazit plnou 1
Před 5 lety

Medailon z dílny Wolf. Koncept, skica, provedení v kovu

„Cizinec znovu sáhl do saka a vytáhl kulatý medailon na stříbrném řetízku. Medailon zobrazoval šklebící se vlčí tlamu.“

Takto je popsán medailon zaklínače Geralta z Rivie hned v prvním příběhu ze sbírky „Poslední přání“. Extrémně jednoduchý a minimalistický sloužil zaklínači po mnoho let pouze s jediným účelem – vibracemi signalizovat přítomnost magie a magických tvorů. A to je vše?

Zdálo se mi, že tak ikonická věc nějak postrádá funkčnost, nemyslíte? Přítomnost dlouhého řetězu a medailonu, kompletně vyrobeného ze stříbra, a také Geraltova slova o tom, že některé příšery jsou vůči stříbru zranitelné (striga je toho důkazem), mi daly nápad – co když je zaklínačovo znamení poslední zbraní, poslední šancí zvrátit průběh bitvy, když jsou všechny ostatní zbraně ztraceny?

Představte si tuhý boj s nějakým alghoulem, zaklínač je zraněný, jeho stříbrný meč je v boji zlomený, nůž mu je vyražen z rukou a leží někde v trávě a on nemá dost síly ani na nejslabší znamení. Pak si sundá medailon, přetrhne řetěz a začne s ním točit jako s vlčí kámen a boj zakončí dobře mířenou ranou do lebky nestvůry.

Je to právě tato verze „zbraně poslední instance“
„šanci“, kterou vám předkládám:

Poté, co jsem tohle všechno vymyslel a nakreslil (a bylo to 19. srpna), jsem si pomyslel, že by bylo fajn to vyrobit. Nápad s hroty jsem hned zavrhl, myslím, že by mi překážely při nošení medailonu. V případě potřeby je lze nahradit polokoulemi, efekt při nárazu bude podle mě stejný. Zkrátka, lidi, co to vědí, pište, zastavte bujnou fantazii designéra

Tak jsem se do toho pustil. Chtěl jsem to vyrobit z kovu, tak jsem si vypočítal polotovar, který by nebyl ani lehký, ani těžký, a vzal jsem výkres k známému soustružníkovi. Tady je výsledek:

Výkonové charakteristiky jsou následující:
— vnější průměr 46 mm
— vnitřní průměr 40 mm
— tloušťka obrobku 5 mm
– prohloubení 2 mm
Hmotnost ~50 gramů bez řetězu,
Hmotnost řetězu ~40 gramů.

Pak jsem se pustil do “vlka”. Vylil jsem ho z epoxidového lepidla (lidově známého jako “studené svařování”), opracoval minivrtačkou s různými nástavci, brusným papírem, jehlovými pilníky a obecně vším, co škrábe a řeže. Fotka tam nebude, protože jsem ho nevyráběl.

Snažila jsem se zevnitř vytvořit kovaný efekt, pro texturu. Připevnila jsem “vlka”, obkreslila ho a opatrně vyvrtala všechno mimo obrys, čímž jsem vytvořila takové tyhle dírky. Podle mě to moc dobře nedopadlo, ale nezoufám, pokud máte nějaké nápady, napište, bude to zajímavé číst :D.

Malování. Všechno je tady jednoduché: 2 vrstvy základního nátěru, podle všech pravidel, pak 2 vrstvy barvy, také podle všech pravidel. Vzal jsem si metalickou stříbrnou barvu, medailon je stříbrný, lol. No, a tady je výsledek:

Napoprvé to není špatné, osobně jsem spokojený)
Samozřejmě to není na každodenní nošení, barvu to setře hned, ale jako doplněk na jednorázové výlety to bude stačit
Část textu jsem napsal doma, když jsem byl nemocný, a část v minibusu. Prosím, nezahlcujte mě slovníky a příručkami.
Vyfotil jsem se zaklínačským mečem