Lunární kalendář: vysvětlení

Ať si toho všimneme nebo ne, Měsíc neustále ovlivňuje nejen přírodu Země, ale i nás, protože součástí přírody je i člověk. Každý lunární den má svou zvláštní energii. Přestože se ve stejný den můžeme cítit úplně jinak, když se nám podaří procítit zvláštnosti lunárního rytmu a být s ním v souladu, Měsíc se stává spojencem a podporuje naše záměry.

Lunární kalendář je jedním z nejstarších na planetě. A to není náhoda: změna měsíčních fází na obloze je patrná pouhým okem, viditelná i pro nezasvěceného. Měsíc obíhá kolem Země, a jelikož je napůl osvětlen Sluncem, nejprve se nám zdá, že přibývá a poté klesá.

Lunární cyklus trvá asi 29,5 pozemského dne – od jednoho novoluní k dalšímu, prochází čtyřmi fázemi, nazývanými také čtvrtě. Obyčejný lunární den trvá od východu Měsíce do jeho dalšího východu. Lunární den je delší než sluneční a měsíc vychází další den vždy později než předchozí den. Východ Měsíce nastává nejen v noci, ale i za jasného dne – asi každý alespoň jednou pozoroval na obloze Slunce i Měsíc současně.

Lunární den (lunární den) je období od jednoho východu Měsíce k druhému. Výjimkou je první lunární den: začínají v okamžiku novoluní. Lunární dny se nejen neshodují s kalendářními dny, ale i mezi sebou se velmi liší v trvání. To se děje proto, že se Měsíc otáčí kolem Země a jejich rotační osy se neshodují.

Lunární den se počítá od východu Měsíce. Pro různé zeměpisné souřadnice bude výsledek stejný jako u východu Slunce (ať už dříve, nebo později), protože stejně jako Země rotuje kolem Slunce, tak se Měsíc otáčí kolem Země. Rozdíl je v tom, že pro Slunce je periodou rok a pro Měsíc je to lunární měsíc. Někde na rovníku mají lunární dny stejnou délku.

První a třicátý den lunárního měsíce jsou zvláště proměnlivé v trvání – mohou trvat od několika minut až po téměř jeden den. Čím kratší je první lunární den, tím více energie obsahuje a tím intenzivnější jsou procesy probíhající v tento den.

Je pozoruhodné, že třicátý lunární den nenastává každý lunární měsíc. Stejně jako první lunární den může mít různou dobu trvání a trvá od východu Měsíce v tento den až do okamžiku novoluní.

Celý lunární měsíc zahrnuje 30 dní, takový měsíc je považován za dokonalý. V neúplném lunárním měsíci obsahujícím 29 dní budou všechny těžké dny skutečně těžké a neúplnost měsíce nemá na průběh dalšího lunárního cyklu nejpříznivější vliv.

První lunární den začíná v okamžiku novoluní. Lunární cyklus zahrnuje následující fáze:

Nový měsíc

V našem kalendáři je novoluní označeno oranžovým obrysem.

Záhada zrození novoluní. Foto: Shutterstock

Přesný okamžik novoluní je konjunkce Měsíce a Slunce, ale působí na několik dní. Energie novoluní začínají ovlivňovat den nebo dva před koncem lunárního měsíce a ukončují vliv 1-2 dny po okamžiku novoluní. V těchto dnech není Měsíc na obloze vidět. Prochází mezi Sluncem a Zemí a k Zemi je obrácena temná strana Měsíce, která není osvětlena Sluncem. Tato doba bezměsíčných nocí se nazývá dny Hekaté. Bezměsíčné dny Hecate jsou obtížným obdobím, během kterého může být pociťována slabost, nerovnováha a snížená výkonnost. Zvyšuje se únava a zvyšuje se počet chyb. Je lepší strávit tento čas v klidné, uvolněné atmosféře a vyhnout se zvýšenému stresu.

V den před novoluním, kterým končí měsíční cyklus, je nejlepší bilancovat a den po novoluní plánovat a počít přání.

Dorůstající půlměsíc

V našem kalendáři je dorůstající Měsíc označený oranžovým půlkruhem směřujícím doprava.

Doba, po které bude viditelná polovina povrchu Měsíce osvětlená Sluncem, se nazývá první fáze a doba, po které bude viditelný celý povrch, je druhá fáze.

Mimochodem, mnoho lidí si plete dorůstající a ubývající srpy. Je to velmi snadné zjistit: pokud je měsíc ve tvaru písmene „C“, je to sestup, ubývající Měsíc. Pokud mentálně umístíte hůlku mezi „rohy“ měsíce a dostanete písmeno „P“ – jedná se o rostoucí Měsíc.

Pokud v duchu umístíte hůl mezi „rohy“ měsíce a dostanete písmeno „P“, pak je to rostoucí Měsíc. Foto: Shutterstock

První čtvrtina. S příchodem nového měsíce na noční obloze se tělo zdá být osvobozeno od zátěže minulého lunárního cyklu. To je nejlepší čas začít nový život. V tomto období probíhá vnitřní formace, proto je efektivní plánovat, počítat zdroje, promýšlet způsoby realizace plánů a zahajovat nové projekty. Ale neměli byste být příliš aktivní v praktické realizaci nápadů – úroveň vitální energie je stále nízká a je lepší počkat, bude se zvyšovat spolu s růstem Měsíce.

Ladění do nových rytmů prohlubuje vnitřní rozpory a nestálost nálad. Mohou existovat překážky a zkoušky spojené s emoční nestabilitou a netrpělivostí s názory jiných lidí. Lidé se stávají náchylnými a zranitelnými. Emocionální výbuchy způsobují zvýšenou aktivitu, touhu po okamžité akci, touhu hodně změnit a nespokojenost s tím, co je k dispozici. To často vede k nedorozuměním, výčitkám a hádkám.

Druhá čtvrtina. Na začátku druhé čtvrtiny se měsíční srpek stane přesně poloviční než měsíční kotouč. Energie těla se zvyšuje, k jejímu nejvyššímu nárůstu dochází při úplňku. Životní síly se postupně blíží ke svému maximu – nastal čas začít jednat. V této době zpravidla vše funguje snadno. Síla ještě nebyla promarněna, únava se nehromadila. Toto je dobré období pro začátek cestování, stěhování nebo změnu zaměstnání.

Veřejná aktivita – reklama, prezentace a veřejné vystupování se nejlépe provádí blíže k úplňku.

Strana Měsíce přivrácená k nám je plně osvětlena Sluncem – jedná se o úplněk. Foto: Shutterstock

Úplněk

V našem kalendáři je úplněk označeno oranžovým kruhem.

Konečně Měsíc dokončil polovinu své cesty kolem Země. Strana přivrácená k nám je zcela osvětlena Sluncem – to je úplněk.

V období úplňku (jedná se o 14-16 lunárních dnů) je vliv Měsíce zvláště patrný: zvyšuje se aktivita a nervozita, zvyšuje se počet nehod a konfliktních situací. Na vliv úplňku jsou zvláště citlivé ženy.

Úplňkové dny jsou šancí vyzkoušet, zda ovládáte své emoce, nebo zda ovládají ony vás. Nenechte se ovládnout emocemi.

Ubývající měsíc

V našem kalendáři je ubývající Měsíc označeno oranžovým půlkruhem směřujícím doleva.

Měsíc se pomalu pohybuje dál, jeho stínová strana se stále více zvětšuje a my vidíme ubývající Měsíc – třetí a čtvrtá fáze.

Toto období je dobré pro shrnutí a dokončení věcí započatých v prvních dvou fázích. V tomto období je největší počet náročných dnů. Únava a napětí si vybírají svou daň. Ale na druhou stranu se v této době operace daří lépe než jindy; téměř všechny domácí práce jsou kontroverzní; Pokud někdo jí více než jindy, nepřibere tak rychle.

Strana stínu roste a my vidíme ubývající Měsíc, srpek ve tvaru písmene „C“. Foto: Shutterstock

Třetí fáze trvá od úplňku do poslední čtvrti a končí, když měsíc dosáhne přesně poloviční velikosti měsíčního disku. Začátek třetí fáze je obdobím realizace akumulované energie. Chopte se a využijte tento okamžik, protože další síla bude klesat. Ve třetím čtvrtletí je proces zaměřen na dokončení. Můžete začít pouze ty věci, které lze dokončit před novoluním. Začátek odpočinku by měl být ponechán až do nového cyklu.

Čtvrtá fáze. Hromadí se únava, člověk se stává pasivnějším. V tuto chvíli je nutné započatou práci shrnout, analyzovat a dokončit. Toto není čas na zvýšenou aktivitu, měli byste šetřit energii. V tomto období si můžeme mnohé uvědomit – odhaluje se nám moudrost a nové chápání světa.

Metafora srovnání s ročními obdobími velmi dobře popisuje podstatu fází lunárního cyklu:
Fáze 1 — jaro (zvlhčení), doba setí.
Fáze 2 – léto (oteplování), doba kultivace, odplevelování a ochrany rostoucí plodiny před zásahy.
Fáze 3 – podzim (drenáž), doba sklizně.
Fáze 4 – zima (chlazení), čas na uložení semen pro příští jarní cyklus.

Měsíční kalendář – je to skvělá příležitost, jak hlouběji poznat sám sebe, procítit a rozvinout svou schopnost žít v souladu s okolním světem. Jako ke všemu je lepší k tomu přistupovat se zdravým zájmem, ale bez fanatismu.

Měsíc je nejbližší nebeské těleso k Zemi, její přirozený satelit. Měsíc se nachází ve vzdálenosti asi 380 tisíc km od Země a obíhá kolem ní ve stejném směru jako Země a provádí úplnou rotaci v 27,3 dní.

Tento časový úsek se nazývá siderický resp hvězdný měsíc.

Měsíc nemá vlastní záři a Slunce osvětluje pouze polovinu měsíční zeměkoule. Proto, jak se Měsíc pohybuje po oběžné dráze kolem Země, mění se vzhled Měsíce – změna lunární fáze.

V kterou denní dobu je Měsíc nad obzorem, jak vidíme polokouli Měsíce obrácenou k Zemi – plně osvětlenou nebo částečně osvětlenou – to vše závisí na poloze Měsíce na oběžné dráze.

Pokud je umístěn tak, že jeho tmavá neosvětlená strana směřuje k Zemi (pozice 1), pak Měsíc nevidíme, ale víme, že je někde na obloze blízko Slunce. Tato fáze měsíce se nazývá novoluní.

Měsíc se pohybuje na oběžné dráze kolem Země a dosáhne polohy 3 asi za 2 dny. V tuto chvíli bude viditelný v podobě úzkého srpu, konvexně obráceného doprava. Den za dnem se srpek měsíce zvětšuje do šířky. Týden po novu vidíme polovinu měsíce – první čtvrtina.

Následně se podíl osvětlené polokoule Měsíce dále zvyšuje až do úplněk. V této fázi je Měsíc na obloze v opačném směru než Slunce a je viditelný nad obzorem celou noc – od západu do východu Slunce.

Po úplňku se fáze měsíce začíná snižovat. Nejprve se objeví malý defekt na pravém okraji měsíčního disku, který má tvar srpu. Postupně roste a týden po úplňku začíná fáze poslední čtvrti.

Celý cyklus změn lunárních fází je 29,5 dní. Toto časové období mezi dvěma po sobě jdoucími identickými fázemi se nazývá synodický.

Ze Země je vidět pouze jedna strana Měsíce, i když by se zdálo, že jelikož se Měsíc otáčí, měli bychom vidět i druhou stranu.

Doba rotace Měsíce kolem své osy se však shoduje s hvězdnou periodou jeho rotace kolem Země – 27,3 dne, přičemž rotace probíhá synchronně se Zemí, takže se zdá, že Měsíc je vždy otočen jednou stranou k naší planetě. .

další materiál na Měsíci

Eclipse – astronomická situace, kdy jedno nebeské těleso blokuje světlo z jiného nebeského tělesa.

To znamená, že v případě zatmění Slunce stín Měsíce na nějakou dobu zakryje světlo Slunce. To se děje s frekvencí, kterou lze vypočítat.

Pokud by se orbitální rovina, po které se Měsíc pohybuje kolem Země, shodovala s orbitální rovinou, po které Země obíhá kolem Slunce, pak by zatmění Slunce nastalo každý měsíc v době novoluní a zatmění Měsíce v době úplněk.

K tomu však nedochází, protože rovina měsíční dráhy je skloněna k rovině oběžné dráhy Země pod úhlem asi 5°.

Proto může stín Měsíce na novoluní procházet nad Zemí a za úplňku může pod zemským stínem procházet samotný Měsíc. Při zatmění Slunce dopadá stín Měsíce na Zemi s skvrnou asi 270 km a pomalu se pohybuje v podobě tmavého pruhu po zemském povrchu od západu na východ, tedy v každém bodě na Zemi, kterým tento pruh projde, úplné zatmění trvá jen několik minut (na rovníku je maximální vzdálenost trvání 7 minut 31 sekund).

V různých letech prochází měsíční stín různými oblastmi zeměkoule, takže úplné zatmění Slunce jsou viditelné méně často než měsíční.

Tak například v okolí Moskvy naposledy došlo k úplnému zatmění 19. srpna 1887 a příště k němu dojde až 16. září 2126.

Polostín Měsíce má průměr výrazně větší než stín – asi 6000 km. Tam, kde padá polostín Měsíce, dochází k částečnému zatmění Slunce. Lze je vidět každé dva až tři roky. Zatmění se opakují každých 18 let.

Zatmění Měsíce, i když k nim dochází méně často než zatmění Slunce, jsou viditelné častěji. Měsíc zachycený v zemském stínu je viditelný po celé zemské polokouli.

Ponořením se do zemského stínu získává Měsíc načervenalou barvu různých odstínů.

Barva závisí na stavu zemské atmosféry, která je lámáním slunečních paprsků rozptyluje.

Znalost vzorců pohybu Měsíce a Země umožňuje vědcům v okamžiku plné fáze pozorovat vnější vrstvy sluneční atmosféry – sluneční korónu, která není za normálních podmínek viditelná.

Otázky pro sebeovládání:

1. Uveďte, v jaké vzdálenosti od Země se nachází její přirozená družice.
2. Jaké znáš fáze měsíce? Jak se tvoří?
3. Jaká jsou „siderická“ a „synodická období lunárního cyklu?“
4. Proč pozorovatel na Zemi vidí pouze jednu stranu Měsíce, přestože se Měsíc otáčí kolem své osy?
5. Jaká je povaha zatmění Slunce a Měsíce?
6. Jak často lze pozorovat zatmění Slunce?
7. Jaký význam mají zatmění Slunce pro vědce?