Lenko na trůn! Proč se lvu říká král zvířat? | Zvířata |
Lev je tak dlouho a tak vytrvale nazýván „králem zvířat“, že mnozí touží toto klišé zničit. Téměř jako v sovětské kreslené pohádce o lvíčkovi, kterého od dětství učili, že je „nejlepší, nejlepší, nejlepší“, ale realita ho neustále zklamávala.

Foto: master1305, PressFoto.ru
Zároveň se jaksi zapomíná, že v živočišném světě neexistuje žádná „monarchie“ a samotný výraz „král zvířat“ je čistě kulturní, vyjadřuje v první řadě lidský obdiv k tomuto pozoruhodnému predátorovi.
„Přísloví Šalomounova“ 30:30
„. lev, nejsilnější mezi zvířaty, neustoupí před nikým.“
V tomto případě Bible nemá zcela pravdu.

Pokud je za hlavní „královskou“ vlastnost považována síla a moc, pak má lev spoustu konkurentů. Samozřejmě může útočit na mláďata slona a nosorožce, ale jejich rodičům se moudře vyhýbá.
I v rámci čeledi kočkovitých jsou lvi poněkud horší než tygři – jak velikostí, tak bojovými vlastnostmi. Délka samce lva obvykle dosahuje 2,5 m a hmotnost je 250 kg, zatímco tygr amurský má stejné ukazatele 3,5 m a 300 kg. V přírodě se tito predátoři obvykle nevyskytují – koneckonců, hlavní populace lvů dnes žije v Africe a tygrů v Asii. Ale v zoologických zahradách a cirkusech bylo zaznamenáno: pokud tygr a lev začnou “zúčtování”, ten druhý obvykle dostane více.
Pro lidské vnímání však není důležitá jen síla, ale také „image“ zvířete, jeho takříkajíc „charisma“. A lev má s tím všechno v pořádku – opravdu vypadá jako král. Světle hnědé tělo samce se zdá být celé ze svalů a hlavu má korunovanou luxusní hustou hřívou, kterou žádná jiná kočka nemá.

Totéž platí pro chování zvířat. Podívejte se na tygra a lva v zoo. Tygr sice působí děsivějším dojmem – neustále se plíží sem a tam po kleci a nespouštějí z návštěvníků své rozzlobené žluté oči – ale není na něm nic „královského“. Lev je jiná věc, obvykle tiše dřímá, jako by chtěl dát jasně najevo, že rozčilovat se a reagovat na ostatní je pod jeho důstojnost.
A v přírodě se lvi chovají „jako rytíři“ (samozřejmě z pohledu lidí). Pokud jsou tygři a leopardi tajnůstkářští predátoři, schovávající se v houštinách a džunglích, pak lev obvykle bloudí po savaně a schovává se před kýmkoli. A také pravidelně vydává hrozivý valivý řev, který je za klidné noci slyšet na vzdálenost 8 km. Žádná jiná kočka nemá tak solidní hlasové schopnosti.
„Velkolepost“ lva na lidi dělala dojem už od starověku. Zvláště pokud vezmeme v úvahu, že areál tohoto predátora byl velmi rozsáhlý a setkání s ním se vyskytovala častěji.

Rozkvět lví rasy nastal na konci pleistocénu (před 100–10 tisíci lety), kdy její zástupci žili nejen v celé Africe a jižní Asii, ale také v jižní Evropě. Například v Německu byla nalezena figurka lvího muže, jejíž stáří je více než 32 tisíc let. A v jeskyni Chauvet si můžete prohlédnout skalní malby vyhynulých jeskynních lvů.
Navíc v „Pokynech“ kyjevského knížete Vladimíra Monomacha z 12. století se nachází fráze: „Dravá bestie mi skočila na boky a můj kůň se mnou spadl.“Slavný popularizátor vědy Igor Akimuškin se domníval, že „divokou bestií“ mohl být lev. Takový předpoklad je pochybný – je nepravděpodobné, že by se lvi dostali na území Kyjevské Rusi. S největší pravděpodobností se jednalo o vlka nebo v nejhorším případě o leoparda.
V jižní Evropě lvi přežili nejdéle v Řecku. Starověký řecký historik Hérodotos napsal, že během řecko-perských válek (5. století př. n. l.) tito predátoři napadli velbloudy Xerxovy armády, když procházela Mygdonií (částí Makedonie).

Můžeme si také připomenout mýtus o prvním Herkulově činu, kdy musel bojovat se lvem terorizujícím okraj řeckého města Nemea. Hlavní obtíž spočívala v tom, že kůži nemejského lva nemohl probodnout ani šíp, ani kopí, takže hrdina musel predátora uškrtit holýma rukama. Poté si Herkules z jeho kůže vyrobil jakousi „neprůstřelnou vestu“.
Nemejský lev se samozřejmě nemohl neobjevit na hvězdné mapě. Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí má také velmi výmluvné jméno – Regulus, které se z latiny překládá jako „malý král“.

Myslím, že každý ví, že souhvězdí Lva je zvěrokruhové, to znamená, že jím prochází ekliptika – dráha Slunce po obloze. Astrologové se obecně domnívají, že lidé narození ve znamení Lva se rodí mezi 23. červencem a 24. srpnem. Ve skutečnosti se však skutečné období průchodu Slunce souhvězdím – od 10. srpna do 15. září – neshoduje s astrologickým obdobím.
Astrologové připisují lidem narozeným ve znamení Lva již známé „charakterové rysy“ zvířete – velikost, vůdcovství, egoismus, hrdost, lásku
Poměrně brzy se objevila i jména lvů, například latinské Leo (Leon, Lev) nebo starořecké Leonidas („lví“). To druhé se nejlépe hodilo ke spartskému králi Leonidovi, který zůstal bránit soutěsku Thermopyl před Peršany a hrdinsky zemřel spolu se všemi 300 svými bojovníky.

Lvi se na Blízkém východě zdržovali déle než v Řecku (našli je křižáci). Není divu, že se o těchto predátorech často mluví v Bibli. Například každý zná Herkulova kolegu, siláka Samsona, který holýma rukama roztrhal lví tlamu (tuto scénu můžeme vidět v podobě mnoha fontán, kde z roztrhané lví tlamy tryská proud vody).
Neméně slavná je legenda o nespravedlivě pomluveném židovském proroku Danielovi, kterého perský král Dareios nechal uvrhnout do lví jámy.
„Kniha proroka Daniela“ 6:19-22:
„Ráno král vstal za úsvitu a spěšně běžel k jámě lvové. Když k ní přišel, volal na Daniela žalostným hlasem. Král Danielovi řekl: ‚Danieli, služebníku živého Boha, mohl tě tvůj Bůh, kterému neustále sloužíš, vysvobodit od lvů?‘“
Daniel pak králi řekl: „Králi, buď navěky živ!“
Můj Bůh poslal svého anděla a zavřel tlamy lvům, takže mi neublížili, protože jsem byl před ním shledán nevinným a před tebou, králi, jsem se žádného viny nedopustil.“

Více o symbolice lva si přečtěte v dalším článku.