KOŘENOVÝ SYSTÉM STROMŮ ROSTOUCÍCH V PODMÍNKÁCH DÁLKÉHO SEVERU – Start in Science (vědecký časopis pro školáky)

1. Arktida je můj domov. Příroda severu země. Polární encyklopedie pro školáky. – M.: Northern expanses, 1998. – 182 s.

2. Petrov V.V. Les a jeho život. Kniha pro studenty. – M.: Vzdělávání, 1986. –159 s.

3. Wikipedie. [Elektronický zdroj] / Volná encyklopedie – Režim přístupu: http://www.wikipedia.org, zdarma (datum přístupu: 03.11.2018).

4. Tisková služba Severodvinské správy. [Elektronický zdroj] / Oficiální stránky – Režim přístupu: http://www.severodvinsk.info, zdarma (datum přístupu: 28.10.2018).

Tématem mého výzkumu je kořenový systém stromů rostoucích na Dálném severu, přesněji řečeno stromy vysazené pro terénní úpravy ve městě Severodvinsk. Důvodem výběru právě tohoto tématu byly následky silného hurikánu, který zuřil v našem městě v srpnu 2018. Poté byly některé druhy stromů vyvráceny.

terč Mým výzkumem je studium kořenových systémů různých druhů stromů. Upozorňování na správný výběr dřevin pro krajinářské úpravy našeho města.

K dosažení tohoto cíle je třeba vyřešit následující úkoly:

– studovat druhy kořenů stromů;

– zjistit, jaké stromy by měly být použity k úpravě ulic a náměstí našeho města;

– podívejte se na kořeny stromů po hurikánu;

– zeptejte se příbuzných, učitelů a přátel, co vědí o kořenech stromů;

– studovat literaturu na toto téma;

– shromažďovat a zpracovávat materiál;

V lese i ve městě nás obklopují stovky rostlin a stromů. Některá jména dobře známe: bříza, jeřáb, topol, smrk, borovice, dub. Ale ostatní rostliny pro mnoho mých vrstevníků jsou stále jen stromy a stále o nich mnoho nevíme. Koneckonců, stromy a keře mají tendenci se měnit: růst, nabírat na hmotě a zvětšovat se. Stejně důležité je znát detaily „podzemního“ života kořenových systémů stromů.

Naše město je centrem stavby lodí, které se nachází na břehu Bílého moře. Toto pobřeží je velmi bažinaté. Chcete-li zde postavit domy a zasadit stromy a keře, musíte písek umýt. Proto je velmi důležité vědět, jaké druhy stromů je potřeba k ozelenění našeho města použít. A to je v podmínkách Dálného severu velmi důležité.

Hodně nám v tom pomohla školácká polární encyklopedie „Arktida je můj domov“. Příroda severu Země.” Je dobře, že tato kniha je v každé severské škole, posílí staletou tradici péče o severskou přírodu.

Objekt výzkum jsou kořeny stromů.

Typy kořenů a kořenových systémů

Kořen je podzemní osový prvek rostlin, který je jejich nejdůležitější částí. Kořen ukotvuje rostlinu v půdě a zůstává tam po celý její životní cyklus a také poskytuje vodu, minerály a živiny. Existují různé typy a typy kořenů. U mnoha rostlin jsou kromě hlavního (hlavního) kořene vyvinuty i další typy kořenů – postranní a adventivní.

Hlavní kořen je rostlinný orgán, který se vyvíjí z embryonálního kořene semene. Zachovává se po celou dobu životnosti stromu. Náhodné kořeny mohou být stonky, listy, výhonky atd.

Jak se nazývá kořenový systém? Kořenový systém se týká všech typů a typů kořenů nacházejících se v jedné rostlině.

Typy kořenových systémů.

Existují dva hlavní typy kořenových systémů (obr. 1). Většina dubů, některé borovice (např. kyj a bažina) a mnoho dalších stromů má tento jádrový systém: základna kmene přechází ve velký svislý kořen, který se postupně zužuje a větví jako nadzemní část stromu. V případě vláknitého kořenového systému, charakteristickém například pro buky a javory, má strom pouze takové vodorovné kořeny a ten hlavní z nich není patrný. Kromě toho mohou stromy stejného druhu tvořit na hustých úrodných půdách kořenový systém kohoutkový a na vlhkých nebo skalnatých místech vláknitý kořenový systém (příloha č. 1).

Průměr kořenového systému stromu se blíží průměru koruny.

Obtížně se vytrhávají pařezy s hlubokými kůlovými kořeny a vyvinutými postranními kořeny (dub, borovice, modřín), snadno se vytrhávají stromy s postranními, povrchově plazivými kořeny (osika, olše, smrk).

Příklady dřevin s různými kořenovými systémy:

Vláknitý kořenový systém:

– Bříza bělokorá – mělká;

– Javor červený – mělký;

– javor norský – nepříliš hluboký;

– Lípa (většina druhů);

– Modřín (většina druhů) – hluboký;

– Olše šedá – nepříliš hluboká;

– Jedle (většina druhů) – hluboká.

Kořenový systém kohoutku:

– Borovice (většina druhů) – méně hluboko na těžkých půdách;

Povrchový kořenový systém:

– Smrk (většina druhů);

– Vrba (mnoho druhů);

Na bažinatých půdách se při nadbytku vlhkosti vyvíjejí kořeny rostlin převážně ve svrchních vrstvách půdy, kde získávají vláknitý typ kořenového systému, proto jsou méně stabilní v silných, bouřlivých, severních větrech [1, 71].

Z toho vyplývá, že je nutné provést zvláštní opatření k ochraně stávající zeleně a zajistit postupnou náhradu stromů a keřů druhy odolnějšími vůči městskému prostředí a severskému klimatu.

Růst a obnova stromů a keřů na severu postupuje pomalu, což neumožňuje rychlý účinek při výsadbě mladých sazenic.

Doporučené druhy stromů pro výsadbu v městských oblastech Dálného severu:

osika je jednou z odrůd topolu, nejodolnější vůči mrazu a vlhkosti. Má tu vlastnost, že ve vodě po velmi dlouhou dobu nehnije.

Modřín je rod dřevin z čeledi borovicovitých, jeden z nejběžnějších druhů jehličnatých stromů. Kořenový systém modřínu zajišťuje odolnost stromu proti větru.

Borovice je rod dřevin z čeledi borovicovité, může růst na suchém písku, v mechové bažině nebo na žulové skále. Velmi dobře čistí vzduch.

Škody způsobené městu po hurikánu

Dne 22. srpna 2018 se ve městě Severodvinsk vyvinuly velmi nepříznivé meteorologické podmínky. Rychlost větru dosahovala 18 – 22 a v nárazech – 30 metrů za sekundu.

Městská komise zavedla zvýšený stupeň pohotovosti pro záchranáře, dispečery a zaměstnance podniků bytových a komunálních služeb.

Operační velitelství kromě vedoucích administrativy zahrnovalo hlavní inženýry podniků tvořících město, velení námořní základny Bílého moře Severní flotily, ministerstvo vnitra Ruska pro Severodvinsk a hasičskou a záchrannou jednotku. č. 7, dále vedoucí podniků bytových a komunálních služeb.

Speciální služby odstraňovaly následky katastrofy. Práce na obnově města pokračovaly až do noci.

Do odstraňování následků hurikánu se zapojilo devět brigád, které zahrnovaly 162 osob a 51 jednotek speciální techniky [4].

Hlavní úsilí pracovníků bytových a komunálních služeb a záchranářů směřovalo k vyčištění města od popadaných stromů, obnově poškozených střech budov a zasklení domů a také k odstranění výpadku elektřiny ve staré části města (Příloha 4).

Město odstraňovalo následky nekontrolovatelné katastrofy. Podle předběžných údajů bylo vyvráceno asi 670 stromů, a to pouze ve městě samotném, nepočítaje hygienickou ochranu a parkové zóny. (Příloha 2).

Město vytvořilo údržbářské týmy na úklid popadaných stromů. Obyvatelé města také aktivně pomáhali při odstraňování následků hurikánu.

Výsledkem psaní práce byl sestaven test (příloha 5). Testování se zúčastnily dvě třídy: 2 „A“ a 4 „A“. Celkový počet osob je 45. Testování proběhlo 16. října 2018.

a) Výsledky testování 2 „A“ (22 osob);

Výsledky odpovědí na první otázku jsou uvedeny na obrázku 1 (příloha 3).

Z diagramu můžeme usoudit, že v našem regionu podle chlapů rostou tyto stromy: bříza, dub, osika, smrk, jeřáb, topol, smrk, borovice, javor. Na prvním místě je bříza s 20 % a na druhém topol s 15 %. Dá se předpokládat, že je to způsobeno srpnovou vichřicí, byly to stromy, které ve větší míře popadaly k zemi, a proto si je všichni tak pamatují.

Výsledky odpovědí na druhou a třetí otázku jsou uvedeny na Obr. 2, 3 (příloha 3).

Po prostudování odpovědí na tyto dvě otázky je jasné, že chlapi vědí o listnatých stromech našeho města více než o jehličnatých. Více než 90 % správných odpovědí je u listnatých stromů, ale u jehličnatých to není tak málo, více než 60 %. Dá se předpokládat, že je to dáno tím, že ve městě samotném je vysazeno více listnatých stromů a jehličnaté stromy jsou vysazeny především mimo město a v lese na ostrově Yagry.

Výsledky odpovědí na čtvrté otázky jsou uvedeny na Obr. 4 (příloha 3).

Tato otázka je pro tuto práci nejdůležitější, protože se věnuje identifikaci nového stromu, který je třeba zasadit místo těch, které pokácel hurikán. Žáci 2 „A“ chtějí v našem městě vidět stromy jako: bříza (41 %), topol (23 %), dub (14 %).

b) Výsledky testu 4 „A“ (23 osob);

Výsledky odpovědí na první otázku jsou uvedeny na Obr. 5 (příloha 3).

Z diagramu můžeme usoudit, že v našem regionu podle chlapů rostou tyto stromy: bříza, dub, osika, smrk, jeřáb, topol, smrk, borovice, javor, kaštan, jedle, cedr, modřín, vrba, jasan , jabloň, třešeň ptačí, olše. Na prvním místě je bříza s 15 % a na druhém místě je dub s 14 %. Bříz máme opravdu hodně, ale dub v našem městě moc často nevidíte. Na třetím a čtvrtém místě jsou stromy jako borovice a smrk – 11 a 12 %, ale topol je na šestém místě spolu s jeřábem a javorem (8 %).

Výsledky odpovědí na druhou a třetí otázku jsou uvedeny na Obr. 6, 7 (příloha 3).

Po prostudování odpovědí na tyto dvě otázky je zřejmé, že děti 4. třídy „A“ znají přibližně stejně listnaté i jehličnaté stromy v našem městě. Více než 80 % správných odpovědí u listnatých stromů a více než 70 % správných odpovědí u jehličnatých stromů.

Výsledky odpovědí na čtvrté otázky jsou uvedeny na Obr. 8 (příloha 3).

Žáci 4 „A“ chtějí v našem městě vidět stromy jako: bříza (42 %), dub (18 %), javor (13 %), jeřáb (11 %).

Na základě výsledků testů můžeme usoudit, že starší děti jsou méně ochotné vidět v našem městě opět vysazený topol místo padlých stromů než děti mladší.

Během našeho výzkumu jsme zjistili, že v našem městě je lepší sázet stromy, jako je borovice a modřín, protože jejich kořenový systém je velmi silný, což zajišťuje odolnost stromu proti větru.

Osika a topol se ale do našich krajů nehodí, kořeny jsou blízko povrchu, proto jsou při silném větru velmi nestabilní. Proto bylo po orkánu tolik popadaných stromů.

Věřím, že účel mé práce byl splněn a následující úkoly byly vyřešeny:

– byly studovány typy kořenů stromů;

– dozvěděli jsme se, jaké stromy by měly být použity k úpravě ulic a náměstí našeho města;

– kořeny stromů byly zkoumány po hurikánu;

– byla prostudována literatura na toto téma;

– shromážděný a zpracovaný materiál;

Obyvatelé města jsou přesvědčeni, že stromy pěstované nezávisle v městských pustinách jsou trvanlivější než stromy pěstované ve školkách. Divoké stromy se nestarají o naše drsné klima nebo bažinaté půdy: jsou na to zvyklé. Stromy odsouzené k záhubě tak dostanou šanci přežít a růst a Severodvinské dvory dostanou zeleň.

Typy kořenových systémů

Rýže. 1. Stromy rostoucí na našem území

Rýže. 2. Listnaté stromy rostoucí v Severodvinsku

Rýže. 3. Jehličnaté stromy rostoucí v Severodvinsku

Rýže. 4. Nový strom místo padlého

Rýže. 5. Stromy rostoucí na našem území

Rýže. 6. Listnaté stromy rostoucí v Severodvinsku

Rýže. 7. Jehličnaté stromy rostoucí v Severodvinsku

Rýže. 8. Nový strom místo padlého

Škody po hurikánu

Škody po hurikánu

Škody po hurikánu

Test “Stromy severní oblasti”

F.I. _________________________________________ Třída______________

“Stromy severní oblasti”

1. Názvy stromů rostoucích na našem území:_________________________________

2. Jaké listnaté stromy rostou ve městě Severodvinsk? _______________________

3. Jaké jehličnaté stromy rostou ve městě Severodvinsk?_________________________

4. Jaký strom (název stromu) byste chtěli zasadit, aby nahradil padlé stromy?

Silné, mohutné, štíhlé, neporazitelné – tak jsme zvyklí stromy charakterizovat. “Mocný dub”, “majestátní borovice” – nejsou tyto výrazy známé? Bohužel, není tomu tak vždy. A pokud větve a listy odhalí příčiny oslabení stromu, pak poškození kořenů stromů zůstane bez povšimnutí. Kořeny ale hrají velmi důležitou roli ve výživě i dýchání stromu a poškození může rostlinu stát život! Pojďme zjistit, co se stane se stromem, když jsou jeho kořeny poškozeny, a jak lze tento problém vyřešit.

Co se stane, když poškodíte kořen borovice?

Borovice s tlustou, těžkou korunou a luxusním kmenem je v lese běžným jevem. Hmyz samozřejmě neustále napadá kmen a větve a strom slábne a usychá. Pro léčbu je hmyz zničen. Co se ale stane, když poškodíte kořen borovice? Nejprve si musíte pamatovat, že kořeny borovice mohou být umístěny v půdě různými způsoby. Například ve volné půdě jde hluboko tyč, z níž vybíhají malé kořeny, ale v husté půdě je systém umístěn blízko povrchu. V souladu s tím se může lišit jak povaha škody, tak její příčiny.

Kořen borovice může být poškozen v důsledku napadení různými škůdci, a to je nejčastější příčina onemocnění stromů. Mnohdy jsou ale na vině i lidé, kteří například provádějí výkopové práce v těsné blízkosti borovic. Při nabírání zeminy bagrem je velmi snadné odtrhnout dlouhý kořen nebo dokonce celý úsek kořenového systému! To je plné pochopitelných důsledků: poškozené kořeny v nejlepším případě vyschnou a v nejhorším hnijí. Plísňové houby a larvy hmyzu napadají podzemní část borovice a v důsledku toho onemocní a zemře, protože rostlina spotřebovává živiny a vláhu v mnohem menším množství a navíc ji podkopávají škůdci.

Co dělat? Nejprve se ujistěte, že příčinou onemocnění borovice bylo poškození kořenů: s touto otázkou byste měli kontaktovat dendrologa, který dokáže posoudit situaci. Za druhé, pokud je strom mladý, můžete jej vykopat, odstranit postižené části kořenů a poté jej namočit do roztoku manganistanu draselného a poté do roztoku antifungálního léku. Dospělý strom se samozřejmě nevykopává ze země, ale půda v místech, kde mají ležet kořeny, je také napojena a ošetřena antiseptiky. Během období sanace borovice byste se měli zdržet jakéhokoli hnojení a výkopových prací.

Jak zachránit poškozený kořen dubu?

Projděte se v létě do nejbližšího lesíka nebo parku: pravděpodobně si všimnete přízemních dubů, které právě vyrostly ze žaludů. Bohužel ne všem je souzeno vyrůst v mohutný strom s bujnou korunou. A to je důvod: nejprve roste hlavní kořen, jdoucí kolmo do hloubky, a poté z kořenového krčku vyrůstají kořeny vedlejší, které budou ležet v hloubce maximálně 50 centimetrů. Vzhledem k tomu, že poskytují rostlině vodu a neleží vůbec hluboko, jakékoli poškození nebo dokonce silné zhutnění půdy může být pro dub smrtelné. Ale každý den mnoho lidí prochází kolem stromu rostoucího v parku a šlape po zemi. To nejen způsobí odlomení kořenů, ale také zabrání rozvoji mykorhizy, která je tak důležitá pro zdraví stromu. Duby samozřejmě také umírají na invazi stromového hmyzu a také na nadměrnou vlhkost. Dub často začíná onemocnět na jaře, kdy se v mikrotrhlinách, které zůstaly na kořenech po mrazu, začnou vyvíjet mikroorganismy.

Pokud tento nádherný strom roste na vašem webu, pak pokud objevíte problémy s jeho zdravím (vysychání, snížená odolnost vůči chorobám), musíte přemýšlet o stavu kořenů. Jak tedy zachránit poškozený kořen dubu? Dub je naštěstí odolný strom, takže menší poškození snese klidně. Léčebná opatření však není třeba odkládat. Pokud je diagnostikováno zahnívání kořenů, doporučuje se zalévat vysoušecími a dezinfekčními přípravky po prvním odstranění (pokud možno) maximálního počtu shnilých ploch. Pokud je problémem vysychání kořenů, měli byste přemýšlet o dodatečném zalévání. Pokud jsou kořeny napadeny hmyzem, jsou přijata opatření k jejich zničení insekticidy.

Je možné odříznout kořen smrku?

Smrky nepatří mezi nejnáročnější dřeviny, ale i jejich zdravotní stav vyžaduje pozornost. Kořeny smrku nejsou příliš hluboké, takže je velmi snadné je poškodit například při kopání jámy nebo příkopu! Poškození kořene smrku v tomto případě s největší pravděpodobností povede k jeho hnilobě. Hniloba se rozšíří a strom nakonec prostě zemře a proces může trvat několik let.

Stává se, že při provádění určitých prací se nelze obejít bez odříznutí kořene. V takovém případě byste se rozhodně měli poradit s lesním patologem. Obvykle k ošetření oblasti řezu nebo prořezávání stačí použít antiseptikum, poté oblast zakrýt zeminou a pozorovat strom. Pokud smrk začne žloutnout, objeví-li se na něm známky houbových a jiných chorob, je třeba znovu zavolat lesního patologa.

Co způsobuje poškození kořene břízy?

Krásná štíhlá bříza není jen krásný strom. Již od starověku je známo, že břízy dodávají sílu: ne nadarmo jsou březová košťata tak populární! Stává se ale, že bříza začne vysychat a může i spadnout. V lese to nemusí vypadat tak děsivě, ale co když strom spadne na budovu? Pojďme zjistit, proč se to děje a co dělat.

Obecně musíte vědět, že kořen břízy má smíšenou strukturu. Za prvé, hlavní, kůlový kořen roste. Vybíhají z něj postranní kořeny a jak se vyvíjejí, část kohoutkového kořene odumírá. Konečně, bříza má vedlejší kořeny, které rostou blízko povrchu. Všechny kořeny extrahují vlhkost z půdy a všechny se podílejí na pohybu šťáv. Náhodné kořeny se šíří na velkou vzdálenost – poloměr systému může dosáhnout 4-5 metrů. Aniž byste to věděli, můžete stromu při stavbě nebo terénních úpravách ublížit. Ale poškození kořene břízy může vést k velkým problémům!

V místě rány se začíná vyvíjet hniloba, která se brzy dostane do kmene. Na shnilém dřevě se tvoří plísně a různé destruktivní houby a mnoho hmyzu dává přednost tomuto druhu „ne prvního čerstvého“ dřeva pro chov. Pokud si začnete všímat porostů na bříze, zaznamenáte nárůst počtu škůdců nebo vysychání větví, důvodem mohou být poškozené kořeny. Co dělat? Pokud jste dělali práci a uvědomili jste si, že jste odřízli kořen břízy, okamžitě se pokuste řez ošetřit: zakryjte ji hlínou nebo zahradním lakem. Pokud již probíhá hniloba, budete muset odstranit postiženou oblast a ošetřit půdu antifungálními léky a stimulantem růstu (například Kornevin).

Co dělat, když je kořen ořechu poškozen?

Líska, neboli líska, je velmi důležitou součástí ekosystému. Jeho plody se živí drobní hlodavci a ptáci, na kořenech se tvoří mykorhiza – symbióza stromu a houby. Lískové keře rostoucí v háji mají zřídka problémy s kořeny, protože jejich hlavní kořen má kohoutkový tvar a jde hluboko. To znamená, že není snadné způsobit žádné mechanické poškození dospělé lísky. Ale pokud je mladá líska vysazena na pozemku nebo v parku, budete muset dávat pozor na stav keře. Jemné mladé kořeny se snadno lámou a do „ran“ pronikají patogenní a hnilobné mikroorganismy. Pokud je kořen ořechu poškozen, strom nedostane výživu a zemře.

Pokud si všimnete takového problému u mladé rostliny, musíte jednat. V případě potřeby se shnilá část kořene odstraní a čerstvé řezy se pokryjí zahradním lakem. Kořen musí být ošetřen jakýmkoliv fungicidem, který inhibuje plísně. Dalším krokem k záchraně ořechu je správná příprava místa výsadby. Nebuďte líní hledat ořechové houštiny a sbírat půdu zpod keřů: půda bude pravděpodobně stále obsahovat ty samé prospěšné houby, které tvoří symbiózu s keři. Tuto půdu je třeba nalít do díry, kde se plánuje výsadba, a kořeny by jí měly být posypány. To je skvělý příspěvek k oříškové imunitě!

Zdravé kořeny – zdravý strom!

Příčina onemocnění stromů ne vždy leží v nadzemní části: kořenový systém je stejně zranitelný jako kmen, větve a listy. Pokud nemůžete přesně říci, proč je smrk nebo bříza na vašem webu nemocná, nečekejte, až zemře, obraťte se na leopatologa: určitě stanoví diagnózu a pomůže vám neztrácet drahocenný čas a na oplátku strom potěší se zdravou a bujnou korunou!