Jídlo budoucnosti: Cvrčci, klíšťata a červi – BBC News Russian Service

Tato společnost se hrdě jmenuje Coalo Valley Farms, i když tato produkce vůbec nevypadá jako obyčejná farma. Jeden ze zakladatelů firmy Eliot Mermel však tvrdí, že jde o farmu na chov hospodářských zvířat, kde se chovají tisíce „mikrodobytků“.

Tato populace „mikrodobytků“ sestává především z cvrčků a moučných červů.

Malý sklad v průmyslovém parku na nevýrazném předměstí Los Angeles Van Nuys soupeří o to, kdo se stane centrem revoluce ve způsobu stravování.

Revolucionáři je pět přátel, kteří se potkali na univerzitě a rozhodli se pro městské zemědělství. Všichni jsou mladší 30 let.

Jedná se o první farmu v Kalifornii, která chová hmyz pro lidskou spotřebu. Majitelé farmy mají velkolepé plány.

Nejoblíbenější

„Hmyz je udržitelným zdrojem bílkovin. Už teď je pro lidstvo těžké uživit sedm miliard lidí. Chceme nakrmit budoucí generace,“ říká Eliot.

Ekologické strašidelné plazy

Ekologické principy výroby jsou pro Eliota a jeho tým také důležité, vzhledem k tomu, že Kalifornie je již několik let v silném suchu.

Eliot nazývá svou farmu uzavřeným systémem. To znamená, že prakticky vše, co tito městští farmáři používají ve svém podnikání, se vyrábí na samotné farmě. Chovají ryby a používaná voda se používá k zalévání klíčků vojtěšky a zlatých fazolí, kterými se zase krmí cvrčci.

Tato farma se nejvíce podobá podzemní výrobě marihuany a není to náhoda: její majitelé si vypůjčili technologii z tohoto odvětví. Uvnitř areálu jsou vyhřívané fóliové stany obsahující řady táců a závěsné nádrže s hmyzem.

Coalo Valley Farms se otevřelo teprve v roce 2015, ale již nyní zažívá úspěch na trhu zdravé výživy a proteinových tyčinek.

Ale stane se entomofágie populární? To je to, co věda nazývá lidským hmyzem.

Problémy v Mexiku

V sousedním Mexiku, kde lidé jedli hmyz ještě před dobyvateli, se vše ukázalo mnohem složitější, než by se dalo čekat.

Přestože se místní obyvatelstvo na rozdíl od Spojených států necítí nijak zvlášť znechuceno pomyšlením na pojídání hmyzu, nikdo ho zde cíleně nechová, jako na farmách Coalo Valley Farms.

Rene Cerritos je evoluční biolog na Národní autonomní univerzitě v Mexiku. Je velkým fanouškem všemožných lezoucích a skákajících tvorů a snaží se přesvědčit místní farmáře, aby začali s chovem hmyzu.

Na světě je podle něj asi dva tisíce druhů jedlého hmyzu. Čtvrtina z nich se nachází v Mexiku, více než v kterékoli jiné zemi. Poptávka po nich je ale malá.

„Problém je v tom, že obyvatelé Západu odmítají jíst hmyz a Mexiko se rychle stává západní zemí,“ říká. „Už jsme ztratili mnoho tradic z dob před španělským dobytím. Hmyzu je mnoho, tuny, miliony. A mohli bychom je sbírat a jíst, ale neděláme to.”

Kobylky a farmáři

Zatímco cvrčci se pěstují v Kalifornii, oblíbeným hmyzem v Mexiku zůstává kobylka. Tento hmyz je podobný, ale cvrčci jsou všežravci, zatímco kobylky jsou vegetariáni.

V Mexiku je kobylka považována za škůdce. Jedí úrodu a farmáři kvůli nim přicházejí o peníze.

Někteří, jako 30letý farmář Jose Moreno Sanchez, se rozhodli přistoupit k problému z nečekaného úhlu.

„Kobylky nám žraly úrodu a stálo nás to hodně, zvláště když jsme sázeli zeleninu. A rozhodli jsme se vydělávat peníze na kobylkách, místo abychom s nimi neustále bojovali,“ říká.

Podle Jose jsou nyní téměř všechny kobylky, které se objeví na trhu, chyceny cizími lidmi. Tito lovci kobylek běhají se svými sítěmi po polích a šlapou úrodu, což farmáře pobuřuje. Svou produkci navíc prodávají, ale o příjem se nedělí se zemědělci.

Šéfkuchař a potravinový kritik Alejandro Escalante si stěžuje, že je tak těžké přesvědčit farmáře, aby začali chovat hmyz. Alejandro uvádí řadu hmyzu, který používá ve své restauraci La Casa del los Tacos v Mexico City, od štírů a roztočů až po larvy, které žijí v listech agáve, a proto se jim říká červi agáve.

“Tohle všechno je velmi chutné,” říká a ukousne smažené klíště mesquite. “Mají hodně bílkovin a jsou hodně rozmanité.”

Mexický kaviár

Tuto rozmanitost lze snadno objevit na trhu San Juan v centru Mexico City.

V masném oddělení tržnice seženete cokoliv – od krokodýlího a pštrosího až po úplně obyčejné jehněčí, vepřové nebo kuřecí.

Nedaleko se ale prodávají i další potravinářské produkty – tarantule, štíři a kobylky. V sortimentu jsou i červi žijící v agáve. Některé z nich jsou stále růžové a kroutí se dál.

Ale to není levné potěšení.

Byla to naděje na vážný příjem, která dala Alesandrovi Spagnuolovi a jeho příbuzným nápad chovat mimo jiné mravenčí vajíčka, kterým se zde říká mexický kaviár.

Pochoutka nebo jen jídlo?

Alesandro a jeho společnost JCRedon sídlí v mexickém státě Hidalgo. On a jeho příbuzní nás vzali s sebou, abychom hledali mravenčí vajíčka a rostliny agáve, které by mohly obsahovat larvy.

Letos se to podle něj nedaří, protože v agáve je příliš málo larev. Možná proto je jejich cena tak vysoká: kilogram stojí asi 100 dolarů.

Takto drahý a neočekávaný zdroj bílkovin přitahuje především gurmány, ale Alesandro je přesvědčen, že jeho hmyz si brzy podmaní širší trh. Dokonce doufá, že se nakonec vyveze do Evropy. V současné době je vývoz hmyzu z Mexika do Evropy za účelem konzumace potravin zakázán.

“Je to jako sushi,” říká Alesandro a téměř přesně opakuje, co nám Alejandro Escalante řekl ve své restauraci. — Před 20 lety téměř nikoho v Evropě nenapadlo, že je možné jíst syrové ryby. A teď je sushi všude. Totéž se stane s hmyzem.”

Mezitím v Los Angeles Eliot a jeho kolegové z mikrofarmářství poznamenávají, že jejich klienti dávají přednost nákupu hmyzu s utrženýma nohama a často jen ve formě prášku.

Je tedy docela možné, že myšlenka objednat si brouka na talíř v restauraci nebo pohostit hosty smaženými cvrčky se nikdy neujme mimo země, kde se hmyz dlouho pojídá s velkým potěšením.