Jak přimět manžela, aby dělal domácí práce, aniž by mu to někdo připomínal
Opravdu potřebuji poradit, sama si s tím nevím rady. S manželem jsme spolu 7 let, z toho 4 roky manželé. Je to hodný člověk, starostlivý, pracuje. Ale doma nechce nic dělat, nedělá žádné, abych tak řekl, “mužské” věci.

Nastěhovali jsme se do bytu, který mi dali rodiče, tam se žádné opravy nekonaly. Nemáme peníze na to, abychom si někoho najali, on říkal, že si všechno udělá sám, samozřejmě to trvalo dlouho. Teď už jsou opravy v podstatě hotové. Když se něco rozbije, tak si toho prostě nevšímá, snad jen něčeho zjevného, třeba nefungujícího záchodu. A když někde něco prostě spadne, tak to tak zůstane.
Přečtěte si také

Kdo to má v manželství těžší? Muži a ženy nejsou v manželství stejně šťastní. Alespoň si to myslí Paul Dolan, profesor na London School of Economics and Political Science, který se zabývá výzkumem v oblasti chování a zdraví. „Pokud jste muž, možná se chcete oženit. Pokud jste dívka, neobtěžujte se,“ radí tento přední odborník na štěstí.
Ve volném čase rád hraje počítačové hry. Nemá vůbec žádné kamarády. Možná půjde v práci na firemní večírek, ale to je vše. Taky jsme si spolu nějak nenašli žádné přátele. Nemáme doma nic, za co by byl konkrétně zodpovědný, a já bych se s tím vůbec nemusela starat. Neustále mu něco připomínám, a když ne, tak to není hotové. Jeho oblíbené slovo je „zapomněl“.
Snažila jsem se mluvit klidně, nadávat a tohle všechno mnohokrát, mnohokrát. A on se vždycky urazí. Chápu, že to má v genech, má stejného otce. Ale já takhle žít nechci. Chci, abych nejen já byla zodpovědná za naši rodinu, je těžké nést všechno sama na sobě, když není možnost spolehnout se na někoho jiného.
Jemu je 29, mně 27, bez dětí. Vím, že existují různé typy mužů, někteří dělají jen “pánskou” práci, jiní jen “dámskou”, někteří dělají obojí. A u nás – jakoukoli, ale s kopancem. Poraďte, jak to napravit. Předem děkuji.
Dobré odpoledne!
Děkuji za váš dopis. Koneckonců, podobná situace jako ta vaše se vyvinula v mnoha rodinách. Zkusme pochopit, co se děje.
Znáte se 7 let, z toho 4 roky jste manželé. Kolik z těch let se snažíte svého manžela „napravit“? Pracujete tvrdě, ale žádné výsledky to nepřinese. Protože je nemožné NUTIT jiného člověka ke změně. Váš manžel není zlomený, nepotřebuje být opravován. Už jste si ho vzala, což znamená, že jste se mlčky dohodla, že tohle je muž, který vám vyhovuje.
Váš manžel provedl rekonstrukci v domě. Sám. Píšete, že to dělal pomalu. Podle vašeho názoru. Ale dělal to svým vlastním tempem. Nepodceňujte to. Na světě je jen málo mužů, kteří dělají rekonstrukci vlastníma rukama a dokončí ji.
Přečtěte si také

Zastánci manželství říkají, že láska je láska, ale formalizovat vztah má smysl, protože. Naše publicistka Daria Korolková se podívala na všechny uvedené důvody. Spoiler: žádný z nich nefunguje.
Zní to, jako by ve vaší rodině byl střet zájmů a hodnot. Vaše očekávání se neshodují s očekáváními vašeho manžela. On chce hrát počítačové hry, vy chcete, aby dělal, co chcete vy. Mluvili jste o tomto rozdílu? Mluvili jste o jeho roli ve vašem manželství? A o té vaší? Jaké jsou vaše společné cíle a záměry v manželství?
Píšete, že váš manžel dělá jakoukoli práci. Ale s kopanci. Jste vděčná za to, co už udělal? Nebo je to „jeho povinnost“, takže není třeba děkovat? Ukazuje se, že jste si zvolila roli „dozorce“. Jak se to stalo? Jste jako přísná matka a on je neopatrný syn. I když je to dospělý muž a vy jste jeho žena. Nehrajte si na něj hry.
Nemanipulujte se svým manželem pocity viny. Nedržte v sobě zášť. A nesnažte se najednou uvolnit všechen svůj nahromaděný hněv. V takovém chování není žádná účinnost ani láska a nepomůže vám to k sobě přiblížit se. Mnohem důležitější je pochopit, co vám oběma brání ve štěstí ve vašem manželství.
Problém není v problému samotném, ale ve způsobu, jakým ho řešíte.
Problém není v tom, že váš manžel něco nedělá doma. Buď se snažíte dělat všechno sama, protože se necítíte bezpečně. Ani s partnerem, ani bez něj. Nebo máte s manželem odlišné představy o povinnostech a zodpovědnosti v manželství. První se řeší psychoterapií. Druhé dlouhými rozhovory. Bez křiku a skandálů. Jste dva dospělí a dokážete se navzájem slyšet a shodnout.

Jak vidí váš manžel svou práci v manželství? Je s ním všechno v pořádku? Řekněte mu, proč je pro vás důležité, aby dělal určité věci v domácnosti? Potřebujete mu je připomínat? A pokud si je nepamatuje, co byste měla dělat? Ví, jak důležité je to pro vás? Když na věci, které jsou pro vás důležité, „zapomene“, co se s vámi stane? Proč nechce převzít iniciativu? Co mu s tím může pomoci?
Je důležité, abyste oba chápali, jak jste pro sebe navzájem důležití. Že on ovlivňuje vás a vy ovlivňujete jeho. A že společně všechno zvládnete.