Jak bojovat s plísní ve skleníku

Začíná letní sezóna a v tomto ohledu vyvstává otázka, jak správně pěstovat zeleninu a jaká péče je o ni nezbytná. Velký význam v této věci mají různé druhy problémů, které zhoršují nebo komplikují pěstování zeleniny a květin. Patří mezi ně různí škůdci, choroby rostlin, nepříznivé mikroklimatické podmínky, nevhodná zálivka, péče a mnoho dalšího.

Skleník je uzavřený prostor, ve kterém je půda ve zvláštních podmínkách. Na rozdíl od otevřené půdy postrádá skleníková půda schopnost samoléčení. Rychleji v něm probíhají všechny biologické procesy a intenzivněji se hromadí negativní flóra a fauna. Pro zajištění optimálních podmínek pro pěstování potřebných produktů vyžaduje rychle se vyčerpávající půda neustále doplňování živin a vláhy, dostatečné osvětlení a teplotu vzduchu a půdy. Změny vlhkosti vzduchu spojené s vysokými teplotami přispívají k rychlému růstu plísní, které napadají živé rostliny, stejně jako ničí jakékoliv dřevěné konstrukce skleníků či skleníků, které mají velmi negativní dopad na lidské zdraví.

Mikroskopické výtrusy jsou snadno přenášeny vzdušnými proudy a jsou schopny zůstat nečinné několik desetiletí nebo déle. Za vhodných podmínek začíná rychlý růst a rozmnožování zachycením živých rostlin s měkkými pletivy (sazenice zeleninových plodin, rajčat, okurek atd.).

Tato houba se objevuje bez ohledu na typ skleníku a složení půdy a roste velmi rychle. Plíseň může být bílá, šedá nebo dokonce růžová. Nejběžnější je plíseň zelená. Toho je nejtěžší se zbavit.
Stojí za to se předem postarat o preventivní opatření. Například před výsadbou sazenic do květináčů. Pokud jsou přesto sazenice pokryty plísní, musíte půdu před přesazením do skleníku ošetřit fungicidy (fitosporin-M nebo základ).

Proto, aby se zabránilo jeho vzhledu ve skleníku, je nutné jej pravidelně větrat nebo větrat uměle. To by se mělo přednostně provádět denně. Kromě toho, pokud se na stěnách skleníku objeví velké množství potu, je třeba vlhké oblasti vytřít do sucha a pokusit se vyhnout nadměrné vlhkosti. Rostliny je třeba zalévat tak, aby voda na zemi a na podlaze skleníku nestála v kalužích.
Pokud je to možné, musíte alespoň 2x týdně otevřít část skleníku, aby dovnitř pronikalo sluneční světlo.

Pokud se na zemi ve skleníku objeví plíseň, lze půdu ošetřit speciálním zakoupeným přípravkem, jehož součástí jsou nejčastěji sorpční látky zvyšující hladinu alkálií v půdě, díky čemuž je plíseň neživotaschopná. Pro její rozmnožování je příznivé neutrální nebo kyselé prostředí.
Plíseň se může objevit jak na samotném rámu skleníku, tak na půdě. Nejčastěji se plíseň objevuje na komůrkovém polykarbonátu a uvnitř něj, jeví se jako našedlý nebo nazelenalý povlak se sotva znatelnými mechovými inkluzemi.

Plísně jsou spojeny s procesy biokoroze a rozkladu vegetace. Plíseň proto roste nejsilněji na podzim. Jednorázové použití léků však neposkytne účinek v boji proti plísním. Pro vytvoření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin je v chráněné půdě zapotřebí systém opatření.

Na podzim, po sklizni, musí být skleník / skleník dezinfikován v rámci přípravy na další sezónu pěstování sazenic a zeleninových plodin bez semen. Existuje několik způsobů, jak dezinfikovat skleník a půdu.

Jedním z účinných způsobů hubení plísní je ošetřit místnost sirnou bombou.

Pokud byla v předchozím roce ve skleníku nalezena plíseň, je nutné dezinfekční ošetření místnosti zopakovat na jaře.

Při pěstování sazenic doma je lepší používat specializované půdy, zejména pro začátečníky v zahradnictví. Takové půdy jsou speciálně ošetřovány proti chorobám a škůdcům a hnojeny v souladu s agrotechnickými požadavky.

Pěstování sazenic a nesazenicových plodin ve sklenících i doma vyžaduje přísné dodržování agrotechnických opatření. V opačném případě nemusí mít použitá ochranná opatření požadovaný účinek.