Inkubace křepelčích vajec: Získání násadových vajec. Pro získání násadových vajec se chová tzv. násadové hejno (neboli stádo).

Získání násadových vajec. Pro získání násadových vajec se chová tzv. násadové hejno (neboli hospodářská zvířata). Je samozřejmě nutné, aby bylo vajíčko oplodněno. K tomu chovají samce a samice pohromadě a na jednoho samce cca.

Získání násadových vajec.

Pro získání násadových vajec se chová tzv. násadové hejno (neboli hospodářská zvířata). Je samozřejmě nutné, aby bylo vajíčko oplodněno. K tomu chovají samce a samice pohromadě, přičemž na jednoho samce připadají 3–4 samice. Menší počet samic na samce vede k nadměrné spotřebě krmiva a užitného prostoru v klecích a větší počet ke snížení procenta oplozených vajíček a v důsledku toho ke snížení celkového procenta líhnivosti.

Vejce pro inkubaci se odebírají od ptáků od 2 měsíců věku po dobu 8 měsíců. Následně se procento oplození vajíček snižuje, i když produkce vajíček zůstává stále poměrně vysoká, proto se jako potrava používají vajíčka samic starších 10 měsíců. (Přibližně ve věku 12 měsíců se produkce vajec snižuje, samice jsou poráženy na maso. Chuť masa z 2 a 12 měsíčních křepelek se prakticky neliší).

Výběr vajec pro inkubaci.

Pro inkubaci je vhodné středně velké vejce o hmotnosti 10-14 g. Musí být neporušené a správného tvaru. Velká vejce jsou odmítnuta, protože může být se dvěma žloutky. Odmítají se i malá vejce – křepelky se z nich líhnou méně životaschopné.

Uskladnění násadových vajec před jejich umístěním do inkubátoru.

Navzdory skutečnosti, že trvanlivost potravinářských vajec dosahuje 3 měsíců, trvanlivost násadových vajec je mnohem kratší.

Před umístěním do inkubátoru se vejce skladuje při teplotě ne vyšší než 22°C (optimálně asi 18-20°C) po dobu 5-7 dnů, s mírou líhnivosti 85-90%. Po 10 dnech – asi 70%.
Není vhodné skladovat déle, protože stále více embryí ve vejci odumírá a míra líhnivosti rychle klesá.

Záložka v inkubátoru.

Vejce jsou umístěna v miskách průmyslového inkubátoru Vejce jsou umístěna svisle v misce, tupým koncem nahoru, v šachovnicovém vzoru. V podnosech určených pro slepičí vejce mohou být křepelčí vejce umístěna ve dvou řadách a v předvečer vylíhnutí přemístěna na misky na mláďata.
Po naplnění tácu je vhodné vajíčka dezinfikovat. Nejdostupnější metodou je ošetření domácím ultrafialovým zářičem po dobu 5-8 minut. ze vzdálenosti 40 cm.

Inkubační teplotní podmínky.

Obvyklá inkubační doba křepelčích vajec je 17 dní. V literatuře se obvykle doporučuje dodržovat následující režimy:
Inkubační dny: Teplota vzduchu, °C Relativní vlhkost, % na „suchém“ teploměru, na „mokrém“ teploměru:

1-15 37,6-37,7 28-29 50-60

15-17 (před kousáním) 37,2-37,4 29 48-49

v době odstoupení od smlouvy – 32-34 67-92

V praxi se můžete držet teploty okolo 37,5°C. Je to dáno tím, že přesnost domácích teploměrů je nízká a nelze měřit teplotu s přesností na desetiny stupně. Před zahájením používání by bylo dobré teploměr porovnat s lékařským teploměrem, jehož přesnost je mnohem vyšší, a do budoucna počítat s chybou, která může být i několik stupňů. Podotýkám, že lékařský teploměr sám o sobě není vhodný pro nepřetržité sledování teploty, protože se musí před každým měřením „protřepat“. Přítomnost ověřeného kontrolního teploměru je nutná, i když je termostat průmyslově vyráběný a má nastavovací stupnici, protože nastavená teplota se může mírně lišit od skutečné. Dobré výsledky lze dosáhnout při méně stabilním udržování teploty, ale v rozmezí 37-39°C.

Udržování průměrných teplotních a vlhkostních podmínek je způsobeno také tím, že tácy s vejci je nutné umístit do velkého inkubátoru několikrát, když již probíhá inkubace dříve snesených vajec. V tomto případě je výtěžek o něco menší než za optimálních podmínek a je asi 80 %, což je docela přijatelné. Nesmí se ale nechat teplota vystoupit nad 39°C, jinak embrya zemřou.

V případě nouzového dlouhodobého výpadku proudu je třeba otevřít inkubátor a vajíčka ochladit. To zachrání většinu embryí před smrtí, ale líhnutí mláďat se zpozdí a trvá o něco déle, někdy 1-2 dny.
V případě častých výpadků proudu, které se na venkově často stávají, je vhodné se předem postarat o záložní napájení, tzn. o generátoru.

15. den se vejce přemístí do plodiště nebo na plodiště pracovního inkubátoru, kde se vejce již nachází vleže a ne tak těsně. Od tohoto okamžiku se používá intenzivnější zvlhčování, tzn. jednoduše vajíčka postříkejte rozprašovačem na květiny. Postřik se provádí dvakrát denně, přičemž tento postup se kombinuje s periodickým chlazením vajec, které pokračuje ve zbývajících dvou dnech před vylíhnutím. Tato jednoduchá technika změkčuje skořápky vajec, usnadňuje líhnutí kuřat a v důsledku toho se zvyšuje míra líhnivosti.
U křepelčích vajec může líhnivost dosáhnout 95 % oproti obvyklým 85–90 %, ale znatelnější účinek při postřiku je pozorován u slepičích vajec, jejichž další vlhkost také začíná dva dny před vylíhnutím. Zde se líhnivost může zvýšit z 60 na 90 %!

Pokud nedošlo k výrazným odchylkám od optimálních režimů, líhnutí mláďat začíná 17. den a končí po 4-6 hodinách. Poté se kuřata nechají v inkubátoru dalších 4–6 hodin, aby dobře oschla, poté se přesadí do kruhů nebo do klecí pro mláďata.

Je užitečné během inkubačního procesu vyrovnat nerovnoměrné zahřívání horního a spodního tácu, jednou denně přemístit tácy do kruhu, tzn. spodní je úplně nahoře, horní je trochu níže atd. Díky tomu začíná líhnutí téměř současně ve všech podnosech a končí poměrně rychle, než aby se natahovalo na 1-2 dny.

Periodické chlazení vajec.

Vejce musíte chladit dvakrát denně, ráno a večer, nejlépe ve stejnou dobu. Chcete-li to provést, jednoduše otevřete dvířka inkubátoru na 10-15 minut.

Během inkubační doby je nutné vajíčka obracet 6-8x denně. Pokud inkubátor nemá automatické otáčení vajíček, budete to muset dělat ručně alespoň 4x denně. V opačném případě se mládě přilepí na vnitřní stěny vejce a následně se nebude moci vylíhnout a zemře.

Pokud se vylíhne málo kuřat.

Závěr už končí. Ze zbývajících vajec se mláďata zřejmě již nevylíhnou. Důvodů může být několik. S největší pravděpodobností byly porušeny podmínky skladování násadových vajec nebo podmínky inkubační teploty. Možná došlo zpočátku k nízkému procentu oplodnění vajíček nebo mohla být vnitřní struktura vajíček poškozena otřesem během přepravy, pokud vůbec.