GOST pro zinkování – Sídlo společnosti (Jekatěrinburg)

Tato norma stanoví obecné požadavky (dále jen požadavky) na ochranné povlaky nanášené žárovým zinkováním (dále jen povlaky) na konstrukční ocel, včetně ocelových konstrukcí s vysokou pevností, výrobky z tvarové oceli a ocelové plechy, potrubní sestavy, velké -trubky o průměru, ohýbané nebo svařované před nátěrem, nádoby, výrobky z ocelového drátu, volně ložené spojovací prvky, ocelové a železné odlitky, výkovky, lisované výrobky z oceli a metody kontroly kvality obecných kovů a nátěrů.

Tato norma neplatí pro nátěry nanášené kontinuálním způsobem.

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KOV

1.1. Požadavky na konstrukci výrobků určených k pozinkování

1.1.1. Konstrukce by neměly obsahovat kapsy, uzavřené dutiny nebo vzduchové kapsy; všechny dutiny musí být přístupné pro nerušený vstup a výstup kapalin, roztaveného zinku a plynů.

Duté výrobky a výrobky složitého tvaru jsou podrobeny zkušebnímu zinkování.

Aby se zabránilo výbuchu, není povoleno nanášet nátěry na výrobky, které mají uzavřené dutiny.

1.1.2. Svařování konstrukčních prvků by mělo být provedeno od konce ke konci buď s oboustrannými švy, nebo s jednostranným švem se spodním svarem.

Není dovoleno galvanizovat výrobky s překrývajícími se svarovými spoji.

1.2. Požadavky na povrch obecných kovů

1.2.1. Válcované okují, otřepy, póry, vměstky, svařovací struska, zbytky formovací hmoty, grafit, maziva, kovové hobliny a značkovací barvy nejsou povoleny na povrchu základního kovu.

1.2.2. Na povrchu litých výrobků by neměly být žádné póry nebo smršťovací dutiny.

1.2.3. Svary musí být jednotné, těsné a souvislé po celé délce.

Póry, píštěle, praskliny, struskové vměstky a svarové spoje nejsou povoleny.

1.2.4. Ostré rohy a hrany výrobků, s výjimkou technicky odůvodněných případů, musí být zaobleny poloměrem minimálně 0,3 mm.

1.2.5. Povrch výrobků určených k žárovému zinkování je nutné očistit odmaštěním, následným mořením nebo abrazivním ošetřením a následně natavit.

Stupeň čištění povrchu od vodního kamene a produktů koroze je 1 podle GOST 9.402.

2. POŽADAVKY NA NÁTĚR

2.1. Vzhled povlaku

2.1.1. Při vnější kontrole by měl být povrch zinkového povlaku hladký nebo drsný, povlak by měl být souvislý.

Barva povlaku se pohybuje od lesklé stříbrné po matnou tmavě šedou.

2.1.2. Na povrchu výrobků by neměly být žádné praskliny, zářezy nebo bobtnání.

2.1.3. Přítomnost usazenin zinku je nepřijatelná, pokud narušují montáž. Vadou nejsou zrna hartzinku o průměru nejvýše 2 mm, zvlnění povrchu, světle šedé skvrny a zašlé barvy, škrábance, škrábance, stopy po zachycení zvedacími zařízeními bez poškození povlaku k obecnému kovu.

Je přípustné obnovit nepokryté plochy, pokud nejsou širší než 2 cm a netvoří více než 2 % celkové plochy. Neotřená místa jsou chráněna vrstvou nátěru obsahujícího zinek (minimální tloušťka 90 mikronů, hmotnostní podíl zinku v suchém filmu 80%-85%) nebo žárovým nástřikem zinku (minimální tloušťka 120 mikronů).

2.2. Tloušťka povlaku

Tloušťka povlaku nesmí být menší než 40 mikronů a větší než 200 mikronů a je určena provozními podmínkami pozinkovaných výrobků a regulační a technickou dokumentací pro konkrétní výrobek.

2.3. Síla adheze

Povlak má uspokojivou přilnavost, pokud projde zkouškami podle metod uvedených v odstavci 4.4.

3. POŽADAVKY NA KONTROLU KVALITY ZÁKLADNÍHO KOVU A POVLAKU

3.1. Před nátěrem 2%-5% výrobků ze šarže, ale ne méně než tři, au jednovýrobních výrobků je každý výrobek kontrolován z hlediska souladu s odstavci 1.1, 1.2.

3.2. Polotovary (dráty, trubky atd.) jsou podrobeny vstupní kontrole na shodu s požadavky regulační a technické dokumentace pro dodávku a požadavky bodů 1.1, 1.2.

3.3. Nanesený zinkový povlak je podroben kontrole vzhledu, tloušťky a přilnavosti.

Každá šarže pozinkovaných výrobků je předložena ke kontrole. Šarže je definována jako jednotka produktu nebo náplně sestávající z jednoho nebo více produktů stejného typu a velikosti patřících do stejné zakázky, pokud jsou potahovány ve stejné směně a ve stejné lázni.

3.4. Kontrola vzhledu nátěrů se provádí u 100% výrobků.

3.5. Tloušťka a přilnavost se řídí:

1) prvky ocelových konstrukcí v množství do 1%, nejméně však 2 kusy. ze strany;

2) svařované sestavy v množství do 5 %, ne však méně než 1 kus z dávky;

3) závitové spojovací prvky v množství do 0,5%, ale ne méně než 3 kusy na šarži.

Je povoleno používat statistické kontrolní metody v souladu s GOST 18242*.
________________
* Na území Ruské federace platí GOST R 50779.71-99**.

** Na území Ruské federace platí GOST R ISO 2859-1-2007. — Poznámka od výrobce databáze.

Kontrola tloušťky povlaku metalografickou metodou může být provedena na jednom dílu ze šarže.

3.6. Výrobky, u kterých byla provedena kontrola kvality destruktivními metodami, mohou být předloženy k přejímce po obnovení nátěru.

3.7. Kontrola tloušťky povlaku

3.7.1. Kontrola tloušťky povlaku se provádí před jeho dodatečným zpracováním (chromátování, aplikace konzervačních maziv atd.).

3.7.2. Tloušťka povlaku se kontroluje na povrchu, který nemá vroubkování nebo závity ve vzdálenosti alespoň 5 mm od žeber, rohů, otvorů a bodů kontaktu se zařízením. Tloušťka povlaku na závitových spojovacích prvcích je řízena na hlavách šroubů a na koncích matic.

3.7.3. Měřicí přístroj pro nedestruktivní zkoušení tloušťky povlaku musí mít chybu měření nejvýše ±10 %.

3.8. Pokud jsou výsledky sledování tloušťky a adhezní síly neuspokojivé, provede se opakované testování na dvojnásobném počtu dílů.

Pokud jsou získány neuspokojivé výsledky opakované kontroly, je celá šarže pozinkovaných výrobků vyřazena.

3.9. Na přání zákazníka je před vyjmutím produktů z vany sledováno složení vany pro žárové zinkování.

4. KONTROLNÍ METODY

4.1. Kontrola vzhledu

Vzhled nátěrů je kontrolován vizuální kontrolou pouhým okem při osvětlení minimálně 300 luxů ve vzdálenosti 25 cm od kontrolovaného povrchu.

4.2. Kontrola tloušťky povlaku

4.2.1. Magnetická metoda

Metoda je založena na zaznamenávání změn magnetického odporu v závislosti na tloušťce povlaku. Jako měřicí přístroje se používají magnetické tloušťkoměry.

Jako výsledek měření tloušťky povlaku se bere aritmetický průměr alespoň pěti měření na okrajích a uprostřed kontrolovaného povrchu jednoho výrobku.

Relativní chyba metody je ±10 %.

4.2.2. Metalografická metoda (arbitráž)

Metoda je založena na měření tloušťky povlaku na příčném řezu pomocí metalografických mikroskopů různých typů.

Vzorek pro výrobu tenkého řezu je vyříznut z pozinkovaného výrobku.

Tloušťka zinkového povlaku se měří na tenkém řezu ve třech nebo více bodech, rovnoměrně rozložených na lineárním řezu o délce asi 1 cm Jako výsledek se bere aritmetický průměr výsledků všech měření.

Relativní chyba metody je ±10 %.

4.2.3. Průměrná tloušťka povlaku () v mikrometrech se stanoví nedestruktivními metodami nebo gravimetrickou metodou rozdílem hmotnosti vzorku před a po přijetí nebo před a po odstranění povlaku podle GOST 9.302.

K odstranění povlaku použijte roztok: 3,2 g chloridu antimonitého nebo 2 g oxidu antimonitého se rozpustí v 500 cm kyseliny chlorovodíkové, hustota 1,19 g/cm, analytická čistota, podle GOST 3118 v odměrné baňce 1 dm6709 a upraví se až po značku destilovanou vodou podle GOST XNUMX.

Relativní chyba gravimetrické metody je ±10 %.

4.3. Kontrola chemického složení taveniny zinku – podle GOST 19251.1, GOST 19251.2, GOST 19251.3, GOST 19251.5.

Hmotnostní podíl zinku v pracovním objemu lázně musí být minimálně 98 %.

4.4. Sledování adhezní síly nátěrů

4.4.1. Způsob nanášení škrábací mřížky (pro tloušťku povlaku do 50 mikronů)

Na očištěný povrch řízeného povlaku nástrojem s ocelovým hrotem pod úhlem 30° (tvrdost kovového hrotu by měla být vyšší než tvrdost povlaku) se nanesou čtyři až šest rovnoběžných čar s hloubkou do základní kov ve vzdálenosti 2,0 až 3,0 mm od sebe a kolmo k nim. Čáry jsou nakresleny jedním směrem. Síla adheze je uspokojivá, pokud na testovaném povrchu není pozorováno žádné odlupování povlaku.

4.4.2. Metoda kartáčování

Pro metodu kartáčování se používají ocelové a mosazné kartáče s průměrem drátu 0,1-0,3 mm a rychlostí otáčení kartáče 1500-2800 min.
.

Povrch nátěru se kartáčuje minimálně 15 s. Po kartáčování by na kontrolovaném povrchu nemělo být pozorováno žádné bobtnání nebo odlupování nátěru.

4.4.3. Způsob vytápění

Při použití metody ohřevu se potažené díly nebo zkušební vzorky zahřejí na (190±10) °C, udržují se na této teplotě po dobu 1 hodiny a ochladí se na vzduchu. Na kontrolovaném povrchu není dovoleno bobtnání nebo odlupování povlaku.

4.4.4. Metoda nárazu rotačním kladivem

Rovný povrch výrobku o tloušťce obecného kovu minimálně 3 mm je očištěn od prachu, mechanických nečistot a odmaštěn organickými rozpouštědly.

Vrtací kladivo o hmotnosti 212,5 g je instalováno na rovný povrch výrobku tak, aby hlava kladiva dopadala svisle na vodorovnou plochu výrobku. Udělejte alespoň dva údery kladivem tak, aby vzdálenost mezi rovnoběžnými tisky byla 6 mm a vzdálenost od okraje tisku k okraji produktu byla nejméně 13 mm.

Schéma rotačního kladiva je uvedeno v příloze.

Tepelně difúzní povlak – GOST R 9.316-2006

GOST R 9.316-2006 Jednotný systém ochrany proti korozi a stárnutí (USZKS). Tepelně difúzní zinkové povlaky. Obecné požadavky a metody kontroly (ve znění pozdějších předpisů)

NÁRODNÍ NORMA RUSKÉ FEDERACE

Jednotný systém ochrany proti korozi a stárnutí

TERMODIFUZNÍ ZINKOVÉ NÁTĚRY

Obecné požadavky a metody řízení

Jednotný systém ochrany proti korozi a stárnutí. Termodifúzní zinkové povlaky.
Obecné požadavky a metody řízení

Datum představení 2007-07-01

Cíle a zásady normalizace v Ruské federaci jsou stanoveny federálním zákonem ze dne 27. prosince 2002 N 184-FZ „O technickém předpisu“ a pravidla pro uplatňování národních norem Ruské federace jsou GOST R 1.0-2004 „Standardizace v Ruská federace. Základní ustanovení”

O standardu

1 VYVINUTO A ZAVEDENO Technickým výborem pro normalizaci TC 213 „Kovové a jiné anorganické povlaky“ a TC 214 „Ochrana výrobků a materiálů před korozí“

2 SCHVÁLENO A NABYLO V ÚČINNOST nařízením Spolkové agentury pro technickou regulaci a metrologii ze dne 21. září 2006 N 204-st

3 MÍSTO GOST R 51163-98

Informace o změnách tohoto standardu jsou zveřejňovány v indexu „Národní standardy“ a text změn a dodatků je publikován v měsíčních informačních indexech „Národní standardy“. V případě revize nebo zrušení tohoto standardu bude odpovídající upozornění zveřejněno ve zveřejněném informačním indexu „Národní standardy“. Relevantní informace, oznámení a texty jsou také zveřejněny ve veřejném informačním systému – na oficiálních stránkách Spolkové agentury pro technickou regulaci a metrologii na internetu

Byla provedena změna zveřejněná v IUS č. 2, 2007

Změnu provedla právní kancelář “Kodex”

Tepelné difúzní zinkování povrchů výrobků má zvýšit jejich korozní odolnost.

Tepelně difúzní zinkový povlak je ve vztahu k železným kovům anodický a elektrochemicky chrání ocel před korozí. Má silnou adhezi (adhezi) k základnímu kovu díky vzájemné difúzi železa a zinku v povrchových intermetalických fázích, takže se povlak neodlupuje ani nedrolí při nárazech, mechanickém zatížení a deformacích zpracovávaných výrobků. GOST 9.302-88 nestanoví zkušební metodu pro hodnocení přilnavosti tepelně difúzních zinkových povlaků. Metody pro testování adhezní pevnosti zinkových povlaků stanovené v GOST 9.302-88 jsou široce používány a doporučovány pro hodnocení adhezní pevnosti mezi různými vrstvami tepelně difúzního zinkového povlaku, avšak v některých případech mohou být přijatelnější jiné testy, které by měly být založeno po dohodě se spotřebitelem.

Výhodou technologie tepelného difúzního povlakování oproti galvanickému povlakování je nejen vynikající korozní odolnost, ale také to, že nezpůsobuje nevratné vodíkové křehnutí kovu během procesu nanášení (přímo v nádobě). Ošetření výrobku před a po nátěru musí vyloučit možnost vodíkového křehnutí. Vodíková křehkost ve výrobcích z vysokopevnostní oceli musí být vyloučena, proto, když tento požadavek specifikuje spotřebitel, nepřítomnost vodíkového křehnutí se stanoví v souladu s požadavky této normy.

Tepelně difúzní zinkování přesně kopíruje obrysy výrobků, má rovnoměrnou tloušťku po celém povrchu, včetně výrobků složitých tvarů a závitových spojů.

Tepelně difúzní zinkový povlak je tvořen převážně železo-zinkem

3 Klasifikace a označení nátěrů

3.1 Třídy povlaků v závislosti na tloušťce zinkového povlaku jsou stanoveny podle tabulky 1.

Tabulka 1 – Třídy nátěrů

Tloušťka povlaku, mikrony, ne méně