Fyziologické základy strojového dojení krav

Pohmožděné vemeno u skotu může vzniknout z různých důvodů: pád, úder do předmětu při volné pastvě, poranění tkáně v důsledku úderu rohem nebo kopytem jiného zvířete při chovu ve stádě. Je důležité včas odhalit poškození a zahájit léčbu, aby se předešlo komplikacím.

Příznaky pohmoždění vemene

Pokud úder, který způsobil poškození tkáně, nebyl silný, modřina bude vizuálně téměř neviditelná. Příznakem zranění může být neklidné chování zvířete v důsledku bolesti při dotyku poškozené oblasti, zarudnutí a zvýšená teplota kůže a mírný otok.

U závažnějších poranění se tvoří hematom, viditelný na kůži v důsledku ztmavnutí pohmožděné oblasti, ke kterému dochází v důsledku poškození cév a lymfatických uzlin. Mezi další příznaky patří:

• obtíže vznikající při dojení z poškozeného laloku, pokud krevní sraženiny zablokovaly mlékovod;
• znatelný otok vemene a bradavky, přítomnost těsnění pod kůží, zvýšená teplota;
• přítomnost krve v mléce, která dává tekutině narůžovělou barvu, a krevní sraženiny.

I malá modřina, která způsobuje drobný otok a hematom, vede ke snížení mléčné produkce zvířete. Bolestivé pocity při dotyku narušují proces dojení a způsobují, že kráva kope, a otok vede k zúžení mlékovodu. Mléko z pohmožděné části vemene není vhodné ke konzumaci kvůli možné kontaminaci krví.

Těžké zhmoždění vemene, při kterém se mléčný kanál ucpe krevními sraženinami, vede ke stagnaci mléka. V důsledku toho se může rozvinout mastitida a další onemocnění: kráva potřebuje pravidelné dojení, aby si udržela zdraví. Samotné zhmoždění může vést k problémům s krevním oběhem a rozvoji zánětu, který se postupně rozvine v mastitidu.

Bez veterinárního zásahu bude rozsáhlý hematom i nadále ovlivňovat produktivitu zvířete i po odeznění bolesti. Úplná resorpce zhutnění sama o sobě není vždy možná. V některých případech odumřelá tkáň prorůstá pojivovou tkání. V důsledku toho se zmenšuje plocha žlázové tkáně, což snižuje mléčnou produktivitu jedince.

Léčba hematomu vemene

Ve většině případů se léčba hematomu provádí bez chirurgického zákroku. Péče o zraněné zvíře se provádí následovně:

1. Jedinci je zajištěn klid – teplý a suchý box, kde je vyloučeno opakované trauma poškozeného vemene.
2. Místo poranění se namaže jódem. To je nezbytné pro dezinfekci, urychlení hojení mikrotraumat kůže a zabránění vniknutí patogenních bakterií do vemene. Pokud se během poranění vytvoří škrábanec nebo odřenina, používají se hojivé masti.
3. Aby se zmírnil otok, upraví se strava: sníží se množství šťavnatého krmiva a vody v potravě. Prvních několik dní se také používají studené obklady – například vyhřívací podložka naplněná ledem. Otok pomohou také masti – speciální léky předepsané veterinářem nebo směs jílu a 9% roztoku octa.
4. V případě potřeby veterinární lékař předepíše kúru antibiotik. To je nezbytné k prevenci rozvoje mastitidy.
5. Pokud je dojení obtížné, je to známka ucpání strukového kanálku. Odsávání mléka je nezbytné pro zdraví zvířete, proto se struk omývá roztokem manganistanu draselného, jedlé sody (10 g na litr vody) nebo peroxidu vodíku. Roztok se natáhne do injekční stříkačky a vstříkne do struku. Poté je nutné struk masírovat a podojit. K omytí stačí 50 ml roztoku. Manipulace se opakuje po 3–4 hodinách, dokud se odsávání normalizuje a s roztokem nepřestanou vytékat krevní sraženiny.
6. Od třetího nebo čtvrtého dne se studené obklady nahrazují teplými, aby se urychlilo vstřebávání hematomu. Můžete také použít hřejivé masti. Příklad hřejivého obkladu: gáza namočená v kafrové nebo ichtyolové masti, celofán, vata, navymennik pro fixaci. Můžete použít běžnou vyhřívací podložku s teplou vodou.
7. Masáž poraněné oblasti je kontraindikována během prvních dvou dnů, ale od třetího dne lze obklady kombinovat s jemnou masáží. To také podporuje resorpci hematomu.

Chirurgické odstranění hematomu

Obvykle se stav zvířete uzdraví po 2–3 dnech. Pokud je léčba neúčinná nebo je hematom velký, provádí se chirurgický zákrok. Pomáhá předcházet nekróze tkáně, zánětu, rozvoji mastitidy nebo jiných onemocnění vemene.

Zákrok se provádí v místním znecitlivění. Postižené místo se oholí a dezinfikuje. Poté veterinář provede řez, který umožní zbavit poškozené oblasti krevních sraženin a zastavit krvácení z cév poškozených modřinou.

Po zákroku veterinář přiloží na ránu obvaz a dá doporučení k péči. Zpravidla se používají hojivé masti a obvazy, které chrání obvaz před posunutím a vniknutím nečistot do rány. Aby se zabránilo dalšímu zranění zvířete, je drženo odděleně od ostatních jedinců.

Prevence zranění skotu

Preventivní opatření zahrnují:

• oddělení jedinců, kteří se dělí do zadku, od zbytku stáda;
• odrohování telat;
• zmenšení velikosti stáda, aby se zabránilo přeplněnosti;
• pečlivá kontrola pastvin na přítomnost cizích předmětů, které by mohly způsobit zranění;
• výběr místa pro pastvu mimo nebezpečné oblasti (například lesy);
• chov zvířat v boxech o ploše nejméně 1,7 mXNUMX.

Aby se předešlo komplikacím v případě pohmožděniny, je důležité provádět pravidelná vyšetření zvířat. To umožňuje identifikovat zranění a ošetřit ho ihned po jeho získání.

Laktace krav zahrnuje dva hlavní procesy: tvorbu mléka v mléčné žláze a jeho odstraňování z vemene – dojivost.

Díky rovnoměrnému, rychlému a úplnému dojení krav se zvyšuje jejich denní dojivost a zvyšuje se obsah tuku v mléce. Vzhledem k vysoké pracnosti tohoto procesu je nutné usilovat o jeho co nejúplnější mechanizaci na farmách. Pro úspěšnou mechanizaci dojení je zapotřebí základní znalost struktury vemene, tvorby a akumulace mléka v něm, jakož i zákonitostí dojivosti krávy.

Obr. 1.1 Schéma struktury kravského vemene:
1 – tepna, 2 – žíla, 3 – alveoly, 4 – pojivová tkáň, 5 – mléčná cisterna, 6 – svěrač, 7 – nervy, 8 – mlékovody, 9 – bradavka

Vemeno krávy se skládá ze čtyř laloků (čtvrtí) (obr. 1.1). Každý lalok má nezávislé vylučovací kanálky zakončené strukem. Přední laloky jsou obvykle méně prostorné než zadní. Vnější strana vemene je pokryta složenou a velmi elastickou kůží. Jeho pravá a levá polovina jsou od sebe odděleny elastickou přepážkou, která slouží také jako vaz podpírající vemeno.

Laloky se skládají z obrovského množství drobných bublinek – alveol (o průměru 0,1-0,4 mm), zevnitř vystlaných jednovrstvým sekrečním epitelem. V těchto sekrečních buňkách alveol se tvoří mléko. Alveoly jsou pokryty hustou sítí cév – kapilár. Na vnější straně alveol se nacházejí hvězdicovité myoepitelové buňky, které hrají hlavní roli při odstraňování mléka z alveol: kontrakcí stlačují alveoly a usnadňují odstraňování mléka do mlékovodů.

Spojením tvoří mlékovody a poté mlékovody, které ústí do mléčné cisterny. Pod ní se nachází bradavka, uvnitř které je bradavková cisterna. Bradavkový kanál ve spodní části končí uzavírací skupinou svalů – svěračem.

Mléko se tvoří z tzv. mléčných prekurzorů – bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních solí obsažených v krvi. Tyto živiny se do těla dostávají s potravou a krví jsou dodávány nejmenšími kapilárami do alveol vemene. V alveolách probíhají složité biofyzikální a biochemické procesy interakce mezi krevní plazmou a sekrečními buňkami alveol, v důsledku čehož se v buňkách syntetizuje mléko.

Proces tvorby mléka je velmi intenzivní. Kráva s dojivostí 20 kg vyprodukuje denně asi 700 g bílkovin, 800 g tuku a 900 g mléčného cukru. Vemenem proteče velké množství krve. K syntéze 1 litru mléka projde mléčnou žlázou asi 450 litrů krve.

Mléko se tvoří ve vemeně krávy mezi dojeními. Průběh tohoto procesu je významně ovlivněn kapacitou vemene. Dokud není vemeno naplněno z 80-90 %, mléko se v něm hromadí téměř rovnoměrně. Během tvorby mléka se mléko hromadí v alveolách; v tomto případě se přetlak uvnitř vemene zvyšuje na 4 kPa. Poté se intenzita jeho tvorby prudce zpomalí, jeho hromadění se zastaví a následně dochází k vstřebávání jednotlivých složek mléka do krve. Současně se snižuje kyselost mléka o 2,5.3-XNUMX °T.

U krav s průměrnou produktivitou se objem vemene naplní mlékem v období nejvyšší dojivosti (ve 2.–4. měsíci laktace) po 12–14 hodinách. Pro udržení vysoké úrovně produkce mléka je nutné vemeno systematicky zbavovat nahromaděného mléka.

Hlavní část mléka s vyšším obsahem tuku se nachází v alveolární oblasti. Pro získání mléka je nutné vyvolat reflex vypuzení mléka.

Spouštění mléka je složitá motorická reakce mléčné žlázy, která se projevuje přemístěním mléka z alveolárního prostoru do mléčných cisteren vemene. Je způsobena nepodmíněným reflexem, tj. působením podnětů (tepla nebo tlaku) přímo na receptory nervového systému vemene a působením podmíněných reflexních podnětů vnímaných jinými analyzátory vnějších podnětů (sluch, zrak atd.).

V důsledku opakovaného dojení za stálých podmínek na farmě a časové shody dojicího aktu s určitými faktory prostředí (čas, místo, sled operací na vemeně, spuštění vakuového čerpadla atd.) si krávy vytvářejí podmíněné reflexy toku mléka a vytváří se stabilní stereotyp chování při strojovém dojení.

Reflex pouštění mléka se objevuje současně a se stejnou silou ve všech částech vemene, a to i přes rozdíl v množství mléka produkovaného v nich.

Intenzita toku mléka se posuzuje podle strmosti počáteční části křivky toku mléka (obr. 1.2), která odráží kombinovaný vliv takových procesních ukazatelů, jako je síla použitá k odsávání mléka, a také rychlost a doba dojení. V procesu strojového dojení se plní dva úkoly. Za prvé je nutné ovlivnit krávu tak, aby se „pustila“, tj. byla připravena mléko zcela vydat.

Za druhé, toto mléko je třeba odsát, podojit z vemene.

Vnitřní mechanismus spouštění mléka je následující. Podráždění nervových zakončení (receptorů), ke kterému dochází, když tele sálá vemeno nebo dojí, se přenáší do mozku zvířete prostřednictvím centrálního nervového systému. V reakci na toto podráždění (vnější signál) vyšle mozek povel do hypofýzy (žlázy s vnitřní sekrecí umístěné na spodní části mozku), která do krve vylučuje speciální hormon – oxytocin. Ten, který se dostane do vemene krevním oběhem, způsobí rychlou a energickou kontrakci hvězdicových svalů, v důsledku čehož mléko z alveol začíná intenzivně přecházet do mléčných cisteren a bradavek. Dochází k tzv. „spouštění“ mléka, což je reakce zvířete na vnější podněty. V tomto případě se přetlak ve vemeně rychle zvýší na 5 kPa. Od okamžiku přijetí vnějšího signálu do aktivního spouštění mléka uplyne asi 45 sekund. Během této doby musí být dokončeny všechny přípravné operace na vemeně a uveden do provozu dojicí stroj, protože hormon (oxytocin) uvolňovaný hypofýzou do krve se rychle rozkládá a přestává ovlivňovat alveoly. Aktivní komprese alveolí během dojení trvá 3-4 minuty, po kterých se svalová vlákna uvolní, dojde k poklesu a poté k úplnému zastavení toku mléka, bez ohledu na to, zda byla kráva dojena či nikoliv.

Obr. 1.2 Graf intenzity toku mléka:
I — dojivost; II — obsah tuku; OA — konec latentního období; AB — období aktivní dávky mléka; BC — konec dávky; CD — sekundární dávka během strojového dojení

Prvním a nejdůležitějším požadavkem fyziologie je rozvoj plného a stabilního reflexu dojení u zvířete, tj. ochočení krávy k rychlé a úplné produkci mléka při strojovém dojení. Toho se dosahuje správnou přípravou vemene a správnou organizací práce dojiče.

Je důležité mít na paměti, že vnější podněty mohou tok mléka jak stimulovat, tak i brzdit. Mezi pozitivní podněty patří teplo, příjemné fyzické účinky na vemeno, striktní dodržování sledu a rytmu všech operací strojového dojení a klidné zacházení s krávou dojičem. Je nutné správně provádět přípravné, hlavní a závěrečné operace.

Při přípravě dojení zkontrolujte úroveň podtlaku, absenci vody v mezistěnných komorách dojicích kalíšků a frekvenci pulsací pulzátoru. V chladném období se dojicí kalíšky před nasazením na struky zahřejí horkou vodou. Nejpozději minutu před nasazením dojicích kalíšků se vemeno omyje čistou teplou vodou (t = 40, 45 °C) z rozprašovače nebo kbelíku a otře se čistým teplým ručníkem, struky vemene se otřejí a za současného uchopení rukama se na ně tlačí zespodu nahoru, aby se zesílil reflex pouštění mléka. Pokud se reflex pouštění mléka po umytí a otření vemene nedostaví, provede se další masáž.

Před nasazením dojicích kalíšků se z každého struku do speciálního kalíšku nadojí několik proudů mléka, aby se zjistily příznaky mastitidy ve vemeně.

Dále se na struky nasadí dojicí kalíšky. Dojicí kalíšky na struky nelze nasadit, dokud kráva nepustí mléko.

Doba přípravy vemene k dojení není kratší než 40 a delší než 60 sekund.

Hlavní operací je samotné strojové dojení. Během maximálního dojení je nutné zajistit úplný odtok mléka ze strukových komor dojicích pohárků. Když se napětí vemene sníží, což se zjistí vizuálně a palpací vemen, a tok mléka se sníží nebo zastaví, provádí se strojové dojení tak, že se dojicí pohárky jednou rukou stahují dolů a dopředu za sběrač a druhou rukou se současně sledují a v případě potřeby masírují vemenné čtvrti. Je důležité zajistit úplné dojení všech krav strojem bez použití ručního dojení, protože to krávy zvyká na částečné dojení do dojicího stroje. Strojové dojení by nemělo trvat déle než 30 sekund.

Hlavní operace by měla být dokončena za 4-6 minut, s ohledem na strojové dojení s dojivou rychlostí do 30.35 g/s.

Strojní dojení je ukončeno, když se tok mléka zastaví odstraněním dojicích kalíšků z vemene.

Není dovoleno odstraňovat dojicí kalíšky pod vakuem. Je velmi důležité, aby nezůstávaly na vemeni příliš dlouho a aby byly včas odstraňovány ze struků.

Z hlediska rychlosti dojení by se ve stádě neměly chovat krávy s pomalým dojením, vzhledem k úzkosti strukového kanálu, a také k silnému vývoji prstencového svalu (svěrače) umístěného ve spodní části struku a blokujícího jeho otevření, se takové krávy špatně dojí. Se slabě vyvinutým strukovým svěračem mléko při plnění obvykle samovolně vytéká z vemene, což je také nežádoucí.

Dodávka zemědělských strojů a náhradních dílů, zavlažovacích systémů, čerpadel do všech měst Ruska (rychlou poštou a přepravními společnostmi), také prostřednictvím dealerské sítě: Moskva, Vladimir, Petrohrad, Saransk, Kaluga, Belgorod, Brjansk, Orel, Kursk, Tambov, Novosibirsk, Čeljabinsk, Tomsk, Omsk, Jekatěrinburg, Rostov na Donu, Nižnij Novgorod, Ufa, Kazaň, Samara, Perm, Chabarovsk, Volgograd, Irkutsk, Krasnojarsk, Novokuzněck, Lipetsk, Baškirsko, Tyžropol, Tyžropol, , Saratov, Ufa, Tatarstán, Orenburg, Krasnodar, Kemerovo, Togliatti, Rjazaň, Iževsk, Penza, Uljanovsk, Naberezhnye Chelny, Jaroslavl, Astrachaň, Barnaul, Vladivostok, Groznyj (Čečensko), Tula, Krym, Sevastopol, Simferopol země: Kyrgyzstán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán, Taškent, Ázerbájdžán, Tádžikistán.

Naše stránky nejsou veřejnou nabídkou podle ustanovení článku 437 (2) občanského zákoníku Ruské federace, ale slouží pouze pro informační účely. Pro přesné informace o dostupnosti a ceně zboží nás prosím kontaktujte telefonicky. V případě kopírování pomocí jakéhokoli materiálu umístěného na webu doilnye-apparaty.ru je vyžadován aktivní odkaz, v případě tisku – tištěný odkaz. Kopírování struktury webu, nápadů nebo designových prvků webu je přísně zakázáno.

Práva ke všem ochranným známkám, obrázkům a materiálům prezentovaným na webu patří jejich příslušným vlastníkům.,