Co se stane se psem po užití odčervení – FaunaMarket

Červi jsou častými nezvanými hosty v tělech našich čtyřnohých přátel. Tito parazité způsobují nejen nepohodlí vašemu mazlíčkovi, ale mohou také způsobit vážné zdravotní problémy. Proto je tak důležité provádět odčervení včas a pečlivě sledovat reakci psa na užívání léku.

Jak funguje odčervovací tableta pro psy?

Většina moderních antihelmintik obsahuje účinné látky, které paralyzují nebo zabíjejí parazity ve střevech psa. Červi jsou odděleni od střevních stěn a jsou vylučováni z těla přirozeně spolu s výkaly. Proces čištění obvykle trvá 24 až 48 hodin po užití pilulky.

Doporučené léky na odčervení psů:

• Stronghold je antiparazitní přípravek proti blechám, klíšťatům a helmintům pro psy.
• Simparica Trio 3 žvýkací odčervovací tablety
• Golden Defense kapky na kohoutku pro psy

Možné nežádoucí účinky odčervovacích tablet

Ačkoli jsou anthelmintické léky považovány za bezpečné pro zdraví psů, u některých domácích zvířat se mohou vyskytnout nežádoucí účinky:

• Nevolnost a zvracení
• Průjem
• Letargie a ztráta chuti k jídlu
• Alergické reakce (svědění, vyrážka, otok)

Tyto příznaky zpravidla odezní samy během 1-2 dnů. Pokud se však stav vašeho psa zhorší nebo nežádoucí účinky přetrvávají, měli byste kontaktovat svého veterináře.

Je však důležité pochopit, že červi nejsou jediným problémem. Chemikálie obsažené v odčervovacích tabletách mohou také poškodit trávicí systém vašeho psa. Proto je důležité dávat svému psovi tablety s jídlem, aby je jeho žaludek mohl rozložit a červy bezpečně odstranit.

Vše potřebné pro vašeho mazlíčka si můžete vybrat v následujících kategoriích: odčervovací tablety pro psy a pamlsky pro psy.

Známky účinného odčervování

Jak poznáte, že pilulka na odčervení zabrala? Dávejte pozor na následující příznaky:

• Ve výkalech psa se objevují mrtví nebo polostrávení helminti. Může to vypadat nepříjemně, ale je to dobré znamení – znamená to, že lék funguje!
• Domácí mazlíček se stává aktivnějším, hravým a veselým. Příznaky helmintického napadení, jako je nadýmání, matné vlasy a ztráta hmotnosti, zmizí.
• Pes přestane pociťovat svědění v anální oblasti, ke kterému často dochází při infekci bičíkovci.
• Test stolice na vajíčka helmintů provedený 10-14 dní po odčervení ukazuje negativní výsledek.

Pamatujte, že pro spolehlivou ochranu proti parazitům nestačí vzít si jednou pilulku. Odčervování by mělo být prováděno pravidelně, minimálně 1x za 3 měsíce a dodržována hygienická pravidla a pes by neměl jíst syrové maso, ryby nebo výkaly.

Kdy kontaktovat veterináře

Někdy ani správně vybraný anthelmintický lék nemusí zvládnout tento úkol. Pokud po užití tablety nezaznamenáte žádné známky eliminace parazitů nebo se zdravotní stav psa nezlepší, měli byste vzít svého mazlíčka k veterináři. Může být nutné opakované odčervení nebo dodatečné testování na jiná onemocnění.

Péče o zdraví vašeho mazlíčka je hlavním úkolem každého majitele.

Užívání odčervovací tablety je důležitým krokem ke zdraví a pohodě vašeho čtyřnohého přítele. Pečlivě sledujte reakci svého psa na anthelmintikum, nevynechávejte rutinní odčervování a v případě potřeby vyhledejte pomoc svého veterináře. Jedině tak můžete ochránit svého mazlíčka před nebezpečnými parazity a dopřát mu dlouhý a šťastný život po boku milujícího majitele!

. a postavy, za které bychom se nejraději převlékli na halloweenskou párty!

Titulní ilustrace je založena na díle umělce UnidColor

Loni, v předvečer Halloweenu, jsme si povídali o hrách, které nás dokázaly i nedokázaly vyděsit, bez ohledu na žánr a téma. Dnes, opět na prahu svátku Všech svatých, se chceme ponořit do svých vzpomínek a najít jednu nebo více děsivých epizod, které z nás dokázaly vymáčknout duši. Obrazně samozřejmě, protože hovínko má s duší pramálo společného. Asi.

Začněme a zveme vás k oslavě děsivých vzpomínek!

Několik dní jsem se při prozkoumávání Divokého západu v jedné hře a ponořování se do méně napínavých, ale ne nutně méně zajímavých světů jiných projektů probíral svými vlastními vzpomínkami. Úkol nebyl snadný: najít všechny nezapomenutelné děsivé momenty ve videohrách, filtrovat je a vybrat pár těch nejpůsobivějších – těch, které mě skutečně „přivedly k zemi“. Zároveň jsem chtěl vybrat vzpomínky z her, které mají k hororu nulový nebo jen velmi průměrný vztah.

A první věc, která mě v této souvislosti napadne, je setkání se šnorchlem v »STALKER: Stín Černobylu»Hru jsem hrál v prvních měsících po vydání, protože jsem čekal a už během školy měli všichni uši naplněné fámami a povídáním o budoucím „mistrovském díle z kyjevského studia“. A skutečně, první technické ukázky byly potěšující, obzvlášť si pamatuji moment s karoserií padající na auto a realistickou práci pružin. Ale ve finále se auta stala dubovými a ztratila tlumení nárazů ve všech možných smyslech slova.

Ale vraťme se ke šnorchlům! Moje první setkání s těmito tvory, kteří vydávají nechutné zvuky a útočí skokem z 15-20 metrů, se odehrálo v tmavém vchodu nějakého domu. Jen jsem si hrál s pistolí a procházel se bez baterky, ale když jsem ji zapnul, uprostřed paprsku se objevila odporná tvář v napůl shnilé plynové masce, která se začala řítit od zdi ke zdi a snažit se uniknout. Hmatem jsem vyprázdnil zásobník automatické brokovnice a pro jistotu jsem vystřelil z pistole. Poté jsem prošel všemi domy, sklepy a dalšími temnými koutmi, poslouchal zvuky a rozsvěcel baterku.

Další hra, která mě několikrát vyděsila natolik, že jsem ji „vypnul a už nikdy nezapnul“, je The Immortal pro SEGA Genesis. Ale abych byl úplně upřímný, nebyl to ani tak pocit strachu, který by tak kategoricky působil, jako spíše směs několika emocí najednou: strachu samozřejmě, únavy z vysoké složitosti samotné hry a jejích hádanek, a také zjevné pomalosti hratelnosti. Ale strach byl skutečný, upřímný! Jak se člověk nemohl bát, když se přiblíží k trubce a z ní vyskočí obrovské pavoučí tlapky a nešťastného starce z holí stáhnou do jeho boudy. Odkud tryská jen krev.

Jedna z epizod Metal Gear Solid V: The Phantom Pain mě doslova donutila scvrknout se a rozhlédnout se kolem sebe, očekávat každou chvíli nějaký ostrý zvuk a chystat se zachytit stvoření letící k hrdinovi v mém dohledu. Ale ne, přesně tohle improvizovaná nemocnice na území opuštěné průmyslové zóny potřebovala. Ovešená krví potřísněnými prostěradly, poházená zdánlivě bezvládnými těly a plná děsivého sípání buď od těl, nebo ze sluchátek implantovaných do nich, to bylo jedno z nejodpornějších míst mezi videohrami, které jsem hrál, s výjimkou hororových her. No, o důsledcích této návštěvy hlavní základny se nedá nic říct – jedna z nejlepších epizod série, co se týče napětí a inscenace.

Čestný host: Metal Gear Solid 3: Snake Eater

Tohle je moje nejoblíbenější hra a dokázala mě dvakrát vyděsit. A po vyděšení přišel obdiv za povedené a nečekané triky. První moment je technický. Zdálo by se, že po Mantis, která četla paměťovou kartu a vibrovala ovladači, by šikovné prolomení čtvrté zdi v Metal Gearu nemělo být překvapivé. Když jsem ale spustil svůj první save, vytvořený ve vězení a ve spěchu, protože jsem musel hru vypnout a začít kupujícímu předvádět jiný disk, byl jsem opravdu vyděšený.

Na obrazovce se mi místo nudné scenérie malé cely, ze které jsem se neúspěšně snažil uniknout způsobem z původního Metal Gearu – boucháním do zdí – objevila nějaká podivná hra, ve které jsem ovládal Záchranáře, podobného hrdinovi z nějakého neexistujícího Castlevania Solid, ozbrojeného meči a zabíjejícího ghúly a policisty. Vůbec jsem nechápal, co se děje, a až po smrti jsem zjistil, že se mi zdál takový sen. Zlý. Sakra, to byla ale skvělá funkce, co!

Další děsivý moment ve hře není ani tak děsivý, jako spíše psychologicky depresivní – setkání se Sorrowem. Při prvním hraní hry jako obvykle, jako běžné akční hry, jsem se při první příležitosti snažil nacpat průsvitného bosse olovem, zničit ho granátometem a házet cihly, které vyděšený Had hojně produkuje. Ale všechno bylo marné a hořká procházka podél místní řeky Styx je epizodou s úžasným tlakem na svědomí hráče, který vyhladil polovinu nepřátelské armády. Něco takového jsem ve hrách ještě neviděl.

A kdybych šel na halloweenskou cosplay párty, určitě bych se převlékl za Snakea z Metal Gear Solid 3: Snake Eater. Mám kamufláž z airsoftových dnů, čelenku a rukavice! Ale ve skutečnosti by takový cosplay nebyl zajímavý, takže je lepší hledat inspiraci mezi padouchy. Myslím, že na Fatsoa existuje lepší kandidát. I když ne, je to všechno kravina! Ukázal bych se jako pirát. A čelenka by se hodila, a noha od židle, a plyšový papoušek. A láhev rumu!

Pravděpodobně by se moje láska k hororům, mystice a všemu tajemnému těžko skrývala, i kdybych se hodně snažil. A proto není divu, že Halloween je jedním z mých nejoblíbenějších dnů v roce. Vzhledem k důležitému místu her v mém životě jsou horory také na špici mezi ostatními žánry, které preferuji. Nepovažujte to však za chlubení, ale je pro mě těžké si představit, co by se ve hře mělo stát, aby mě to opravdu vyděsilo. A nemyslím tím, že se v životě ničeho nebojím, naopak si jen vždycky pamatuji, že všechny virtuální horory zůstávají fikcí a nemohou nám ublížit, když jsme na druhé straně obrazovky.

A přesto pokaždé, když spustím další horor, který stojí za pozornost, očekávám kvalitní atmosféru, která mi tentokrát možná dovolí cítit zdání mrazení po zádech. Nejblíže tomu byla japonská hororová série. Fatal Frame (v Japonsku se tomu říká Nulu), a to z důvodu, že mě vždycky více přitahovali duchové, nadpozemské jevy a zejména asijské vidění tohoto tématu. Samozřejmě, když jsem si každou z her série odehrál několikrát, zvykl jsem si na dojmy, které byly tak čerstvé v okamžiku mého prvního seznámení s Fatal Frame, ale jedinečná atmosféra, psychologické motivy strachu z nadpozemského a časté odkazy na tradiční japonskou kulturu a pověry stále dojímají k těm správným strunám mé duše.

Také vždy obdivuji vzhled samotných duchů, kterým se lze postavit pouze vyzbrojeni neměnnou „Camerou Obscura“ seriálu (speciální kamerou, která umožňuje nahlédnout do světa duchů). Mnoho duchů je založeno na klasických obrazech nebo „městských legendách“ a pokud si potřebujete vybrat halloweenský kostým, existuje prostě úžasný prostor pro fantazii. Zaměřím se na tzv. Zahalení kněží z Fatal Frame 2, kteří připomínají temnější verzi šintoistických kněží. Jejich nejpamátnějšími rysy jsou zahalené tváře pokryté posvátným písmem a tradiční buddhistické hole zakončené kovovými kroužky, které při chůzi vydávají tajemný zvonivý zvuk. Všichni jsou samozřejmě duchové, kteří se stali obětí kletby – celkově vzato perfektní vzhled pro nejstrašidelnější svátek roku, který bych si bez problémů oblékla ani v tento den, ani v kterýkoli jiný!

A ještě jedna postava, kterou bych si dnes rád připomněl, už nemá žádný vztah k tradičním japonským hororům, ale naopak je modernější a fantastickější. Téma zombie a zombie apokalypsy mě ve filmech i hrách a celé sérii hodně přitahuje. Resident Evil (všechny kromě filmů) patří mezi mé nejoblíbenější. Je děsivé si představit, co byste mohli zažít, když se setkáte se skutečnou živoucí mrtvolou nebo biologickou zbraní, ale představivost designérů v Capcomu si zaslouží obdiv. A jedním z mých nejoblíbenějších je Regenerátor z Resident Evil 4. Pamatujete si ty nechutné zvuky, které tito mutanti vydávají, jako je namáhavé dýchání s smrkáním a sípáním? Opravdu, když hrozbu ještě nevidíte, ale už slyšíte, jak se blíží, začnete pociťovat úzkost a obavy. A tyto emoce jsou obzvláště silné, když narazíte na Regenerátory v úzkých prostorách laboratoře a zoufale se snažíte zachytit parazity pronikající do jeho těla v infračerveném zaměřovači. Není to děsivé, ale velmi nepříjemné!

Vždycky začínám své texty o hororech slovy nenávisti vůči nim. Ale v poslední době se něco změnilo. Provedl jsem řadu malých experimentů s vlastními pocity a došel jsem k zajímavému závěru. Klíčovým objektem mé nenávisti jsou filmy! Mám moc rád knihy, mangu a některé hry. Mluvíme o strašidelných, atmosférických, temných a tajemných věcech, a ne o těch, po kterých si chcete vyměnit kalhotky. Letos jsem se zapojil do tvorby Džundžího Ita, aktivně poslouchal a četl svého již milovaného Lovecrafta, Kinga a Barkera. Možná pro někoho to nejsou referenční body, ale pro mě je to obrovský krok v boji proti mé šílené náchylnosti, která mě nutí poslouchat každé šustění a zvuk po hororech. Hnusná představivost vás dokáže vyděsit k smrti! A to jsou jen nějaké fantazie v mé hlavě, nic víc.

Při přípravě na tento materiál jsem se důkladně ponořil do své hlavy a s potěšením jsem objevil tři momenty, které mi vytrhly duši. Prvním je setkání s prvním šéfem v Alien 3 na NES. Bylo mi asi 7 let, ne víc, a už jsem viděl druhý díl Vetřelců. Nemyslel jsem si, že se po filmu budu děsit té modravé pixelované mše, která napadla Ripleyovou. Celý problém byl v tom, že jsem ji prostě nemohl zabít! Nechápal jsem jak, takže jsem se děsil. Jaký je výsledek? Hru jsem pořád nedohrál.

Další dva momenty jsou rvačka s Piggsym v stíhání a ruka opírající se o rám v úplně prvním filmu Sám ve tmě. Prasečí stvoření s motorovou pilou, honící Jamese Cashe chodbami, mi u monitoru vykouzlilo klidnější dýchání, když jsem se schovával ve stínu. Zabít tohohle škůdce byla čirá radost! Škoda majitele těch hrozných rukou z. Alone in the Dark Nikdy jsem se s ním nesetkal. Hra mi od prvních minut jasně dávala najevo, že na nás čeká něco hrozného, že nás to sleduje. Dívali jsme se na sebe očima neznámé hrůzy, která se mihla v jediném světelném okně děsivého sídla. Bylo to velmi tísnivé a teď chápu, že hra vznikla pod inspirací Lovecraftových děl, ale v 9 letech, když jsem tento horor poprvé spustil, jsem ještě nevěděl o existenci Howarda Phillipse.

Ale teď už vím jistě, že bych se na Halloween převlékl za jednu z nejslavnějších příšer, což je božstvo z panteonu Cthulhu. Mohli jste ho vidět v Call of Cthulhu: Dark Corners of EarthGigantický tvor s obrovskými zuby, schopný potopit obrovskou loď. Možná se tento obojživelník na první pohled nezdá tak děsivý, ale pro mě je symbolický! Upřímně řečeno, nevím, z čeho by musel být kostým vyroben, aby vypadal stejně mohutně jako originál. Koneckonců, když se pokusíte o trochu upravit, získáte legrační rybu s rukama a nohama, a dokonce i s jakousi plovací blánou. Je nepravděpodobné, že byste někoho takovou věcí vyděsili. Proto potřebujete něco kvalitního, abyste z tmavého kouta strašidelným hlasem, vycházejícím na světlo, mohli říct: „Ph’nglui mglw’nafh Cthulhu R’lyeh vgah’nagl fhtagn.“

Teď je řada na tobě!