Co dělat, když se zamilujete do ženatého muže. Co dělat, když jste se zamilovali do ženatého muže
Jsou ženy, které si vždy vybírají špatné muže. Jeden tyran střídá druhého, jeden zrádce střídá toho předchozího. Nebo je za tím možná kaleidoskop závislých partnerů. A jsou ženy, které si vždy vybírají nesvobodné muže. Dnes se na ně zaměříme. Rodinná psychoterapeutka Maria Alekseevna Samotsvetova nám říká, jaké jsou to zvláštní ženy, které dostávají nedostupné chlapy a proč to dělají.

Začněme tím, že problém „zamilovat se do ženatého muže“ není zlý osud, ani zlé oko nebo prokletí. Existují zcela přirozené důvody. Je těžké přijmout fakt, že my sami jsme autory svého života. Ano, jsou okolnosti a situace vyšší moci, je tam rodinná anamnéza, dědičnost a co si nevybereme (národnost, pohlaví, rodiče). Ale vztahy jsou naše vlastní volba.
Vybíráme si být nebo nebýt ve vztahu, v jakém a s kým. Ano, někdy se to může stát obcházením vědomí nebo chcete-li uvědomění, a pak se dostáváme do vztahů se silnými emocemi. Ale pokud si vzpomenete, že byste měli zapnout svého vnitřního kritika a zhodnotit možné nebo začínající románky ne skrze temnotu lásky a hormonů, ale skrze střízlivé a přemýšlející přední laloky, bude fakt zřejmý: vztahy jsou volbou, včetně lásky k manželovi. osoba. Tato volba je naše a jsme za ni zodpovědní. A je lepší to dělat promyšleně a dávat na první místo péči o sebe.
Co dělat, když se zamilujete do ženatého muže
Ženy, které si vybírají vdané muže, mají zpravidla řadu vlastností. Podobné zkušenosti, historie, bolestivé body a vzorce chování. Promluvme si o hlavních problémech takových žen a také o tom, co dělat, když se zamilujete do ženatého muže.
1 Pokud je problémem odmítnutí odpovědnosti: „Není to moje chyba! Přišel sám! První charakteristikou, kterou mají tyto ženy společnou, je to, že skutečně věří, že si tyto chlapy nevybírají. Zdá se, že spojení vzniká samo nebo z iniciativy muže. “No, nějak se to začalo dít,” “Miluji ženatého muže a to je vše!” Co dělat, to je osud!”, “Požádal o ruku, ale já jsem to neodmítl,” tak se přibližně popisuje začátek vztahu. Nepřevzít odpovědnost za své volby je jádrem začarovaného kruhu mužských voleb, to je třeba pochopit. Pak se otázka, co dělat, když milujete ženatého muže, už nebude zdát tak složitá.
Co dělat: Přijměte zodpovědnost. Přesunutí pozornosti z mužů na sebe je prvním a velmi důležitým krokem při řešení problému. Nejsou to oni, kdo jsou „takové kreténi“, ale něco se mnou není v pořádku, pokud přijmu návrhy ženatého muže a dám zelenou rozvoji takových „svobodných“ vztahů, které přinesou jen bolest, ponížení a zklamání. Vztahy, kde si mě neváží. Není to ničemný osud, co na mě takové muže „vrhá“, já sám se s nimi jdu setkat. Tady nejde o ně, ale o mě. Ale pokud ano, proč?
2 Pokud dojde k traumatickému zážitku z dětství. Milovat ženatého muže a být milenkou znamená být „třetí“ ve vztahu, sekundární, „náhradní“ žena. Šance, že takové spojení povede k rozvoji vážného vztahu a manželství, jsou minimální sny, že opustí svou ženu, jsou naivní.
Často si taková žena nedokáže představit, že by to mohlo být jinak. Neví, že si zaslouží normální vztah, zaslouží si být první a jediná. Neví, že je dost dobrá, i se svými chybami. Láska je bolestivá, to ví taková žena.
Co dělat: najít důvod. Možná se to naučila v dětství podvádějící otec nebo kritická, vždy nespokojená matka, pro kterou „A není nikdy dost“, tak ovlivnil její ženský osud. Pro takové ženy se vztahy rovnají utrpení a lásku si musí zasloužit nebo na ni čekat; neptat se, ale spokojit se s málem. Traumatické zážitky z dětství a zmrzačené sebevědomí jsou v historii každé takové dívky.
3 Pokud jde o pasivitu a zvyk čekat. Dalším rysem, který se u takových žen vyskytuje, je pasivita ve vztazích. Vždy čekají. Očekávají, že muž kvůli ní svou ženu opustí; čeká, až zavolá; o víkendech a svátcích čekají a trpí. Jak jinak můžete žít, když milujete ženatého muže?
V „Ironie osudu“ říká hrdinka Barbary Brylské, že nemá ráda soboty ani neděle, protože 10 let byla „rezervním letištěm“ pro ženatého muže. Mnoho let čekání. Deset let, které bylo možné věnovat sobě, rozvoji, cestování, čemukoli jinému než čekání. Ale takové ženy na to nemyslí. “Počkám, až ze mě udělají “milovanou manželku” (nebo se alespoň rozvedou), a pak budu žít: začnu cestovat, zapojím se do seberozvoje a budu prostě šťastný.” Každý, kdo je nešťastný, bude souhlasit s tím, že bude čekat i celou věčnost, pokud je odměnou za čekání štěstí.
Co dělat: uvědomit si, že ženatý muž není příčina, ale následek. Pro takové „Nadenki“ čekání a utrpení znamená zaslouženou lásku. V jejich hlavách je sled: Miluji muže, který je ženatý, takže jsem nešťastný. Ale budu čekat, ukazovat a dokazovat, že jsem hoden být milován. Pochopí, po rozvodu za mnou přijde, budeme dlouho žít a zemřeme ve stejný den. Vlastně si vybírají rodinné, protože už jsou nešťastní. Nežnatý muž je příčinou jejich utrpení, je jejich následkem.
Příčinou je s největší pravděpodobností traumatická raná zkušenost, která narušila koncept připoutanosti a blízkých, bezpečných vztahů. A pokaždé, když se ženy rozhodnou vzít nesvobodného muže, jsou znovu a znovu raněny tímto dětstvím a bolestnou zkušeností.
Aféra s ženatým mužem: doporučení psychologa
Pokud je tedy vaším problémem milovat ženatého muže, pak zde je moje doporučení.
Převezměte zodpovědnost za své volby! Posaďte se a přiznejte si:
„Ano, vždy souhlasím se vztahy, které mi přinášejí bolest. Sám to přiznávám. Nikdo mě nenutí a nenutí. Bohužel moje destruktivní volba (že miluji ženatého muže) je ovlivněna mou minulostí. Je mi líto té části mě, která se snaží získat lásku člověka, který si mě nevybírá (s největší pravděpodobností je to ta dětská část).
Určitě se o ni postarám (nejlépe kontaktováním odborníka) a nedovolím, aby se to opakovalo! Jsem unavený z utrpení.
Je možné milovat vdanou osobu? Je to možné, ale je nepravděpodobné, že by mi to přineslo štěstí. A chci zdravý, dospělý, rovný, produktivní a bezpečný vztah. Vím, že jsem toho hoden a přesně polovina úspěchu závisí na mně. Teď se rozhodnu starat se o sebe, než si ubližovat. Rozhodl jsem se být aktivní – jednat, spíše než čekat. Vím, že mohu budovat vztah podle jiného scénáře, ale také chápu, že pak budu muset jednat, myslet a cítit jinak.
Jsem připraven nést za to plnou odpovědnost. Ne vždy to vyjde a možná dělám chyby, ale teď jsem já a moje štěstí.”
Pokud ve vztahu trpíte, je to dobrý důvod, proč jít k psychoterapeutovi. Nejprve pochopit, proč se to děje, a teprve potom – pokusit se zlepšit vztahy v novém, nedramatickém scénáři.